Werewolf Cult Chronicles: Monsters of the Purple Twilight, The (2005)

Je lepší se nechat sežrat, nebo zastřelit?

První světová válka 1916: Londýn je bombardován německou vzducholodí Zeppelin. Britské letectvo se rozhodne vrátit úder a pro zvláštní misi vybere letce Petera. Jeho nadřízený mu navíc přidělí nového střelce, který již na první pohled vypadá hodně divně. Peter však nic nenamítá, vždyť rozkaz je rozkaz a tak podle plánů odletí svrhnout pár pum na letiště ve Verdunu. Brzy je však zákeřně přepaden nepřátelským letounem a jen díky obrovskému štěstí se mu podaří nouzově přistát. Společně se svým kolegou začnou prchat před svým pronásledovatelem a ukryjí se v opuštěné budově. Peter však dneska nemá prostě svůj den. Jen co se začne stmívat, tak se začne s jeho parťákem dít něco divného. Stane se z něj chlupatá nestvůra, která zatouží po jeho lahodné krvi. Má se nechat raději rozsápat, nebo zastřelit?

Režie: Lars Johansson
Rok výroby: 2005
Délka: 11 min
Země: Švédsko

Hrají:
Mike Rasanen
Ryckard Westerling
... a další

Pokud máte rádi odpadní krátkometrážní snímky, tak jste vítáni. Jinak ovšem dejte od tohoto kousku ruce pryč!!! Již první díl této série byl hodně slabým počinem a tento je ještě mnohem horší. Začátek nám nabídne nepříliš přesvědčivé bombardování, které naštěstí velmi rychle zmizí a následně se seznámíme s naší dvojicí „odvážných“ letců. Když pominu nudné dialogy, tak zde zbytečně zabijeme zhruba dvě minuty našeho života a ani potom si moc nepřilepšíme. Další podivná animace ala vzdušný souboj papírových letadélek a vypůjčený zvuk z válečných filmů je náhle přerušen střihem a my se přeneseme obrazem na zem.

V Chimeře se alespoň občas objevil náznak nějaké atmosféry, ale zde jí rozhodně nehledejme. Proměna střelce ve vlkodlaka byla žalostná, stejně jako samotná maska. Už jsem viděl špatných vlkodlačích filmů, ale oproti tomuto jsou i Howling II a III skvostným počinem. Následná honička okolo stromů v nedalekém lesíku, je okořeněna příchodem rádoby německého vojáka (pilota vítězného letounu). Bohužel ani jeho nadávky mě nedokázaly rozesmát.

To jsem však ještě netušil, co přijde vzápětí. Následovala totiž "dáli se tomu tak říct" akční přestřelka ze starodávných zbraní (maket). Zde si na nás pánové od vizuálních efektů připravili legrační obláčky a tak nějak pozapomněli, že tyto zbraně rozhodně neměli nikdy žádný zásobník na dvacet kulek. Aby toho utrpení nebylo málo, tak se na scéně opět uráčit objevit i sám vlkodlak, který "zábavu" totálně pohřbil do kytek. Tragický závěr jen potvrdil mé rozhodnutí, že tohle si nezaslouží nic jiného než nulu.

Hodnocení:
Nakonec jsem se však rozhodl dát alespoň tu Desítku, za zhruba půlminutovou zábavu, kterou už ovšem nechci nikdy znovu vidět.