Room 6 (2006)

Kam ho jen ta sanitka mohla odvést?

Učitelka Amy jede z práce se svým přítelem Nickem, když díky jeho nepozornosti způsobí autonehodu. Na místo neštěstí přijíždí sanitka, která naloží zraněného Nicka a odveze ho do nemocnice. Jenže oba sanitáři zmatené ženě neřeknou do které. Když se Amy vzpamatuje ze šoku, začne obvolávat všechny kliniky, ale bezúspěšně. Po Nickovi jakoby se zem slehla. Společně s druhým účastníkem nehody Lucasem vše ohlásí na policii, ale tam se dočkají jen výsměchu. Proto se pustí do pátrání na vlastní pěst, které je dovede až ke zmínce o tajemné nemocnici, jenž před více než šedesáti lety vyhořela. O tomto místě a samotném personálu kolují podivné zvěsti, které ještě více utvrdí Amy, že hledat musí právě tam. Nejprve se však musí vypořádat s vlastní psychikou, protože všude kolem sebe začne vidět podivné přízraky. Jsou to jen přeludy, nebo se jí snaží nějaká vyšší moc zastavit, aby přestala strkat nos kam nemá?


Režie: Michael Hurst
Rok výroby: 2006
Délka: 94 min
Země: USA

Hrají:
Christine Taylor ... (Amy)
Shane Brolly ... (Nick)
Jerry O'Connell ... (Lucas)
Chloe Moretz ... (Melissa)
Peter Mackenzie ... (Dr. Kent)
... a další

Filmy z nemocničního prostředí ve mně vždy vyvolávají podivné mrazení, a to nemusí jít o horory. Při pohledu na injekční stříkačku se mi většinou svírá žaludek a polije studený pot. Zde to však neplatilo, protože atmosféra rozhodně nenaplnila mé očekávání. Rozhodně zde nebudeme sledovat žádnou originální tvůrčí myšlenku, která by nás posadila na zadek. Přemíra stupidních situací a monologů srazila kvalitu snímku až pod samou hranici průměru, což je docela škoda. Od duchařiny totiž očekávám pořádnou dávku napětí, sem tam nějakou lekací scénu, ale tady jakoby se po nich zem slehla.

Samotný začátek je hodně vlažný a kromě pohledné herečky, zde toho moc zajímavého k vidění není,. Pokud tedy nepočítám poněkud zvláštní holčičku a „noční můry“ jimiž trpí naše hlavní hrdinka. Bohužel si nelze nevšimnout jistého nepříliš přesvědčivého hraní Christiny Taylor, kterou mám jinak rád. Ta se však na svou roli spíše totálně vyprdla, jinak si to nedokážu pořádně vysvětlit. Kromě svého ustavičného řvaní, jenž by probudilo i mrtvého a své pěkné tvářičky, nám toho moc nepředvedla.

Podobně však na tom byli i ostatní herci, pokud tedy nebudu počítat ony čtyři sexy sestřičky/lesbičky a jejich odvážnou scénku. Přece jenom jsem očekával poněkud propracovanější postavy, ale to jsem režiséra a scénáristu dost přecenil. Ti všechno vsadili na jednu kartu a tou jsou masky přízraků. Tady vidím jediné větší plus celého filmu, které zvedlo mé hodnocení na lepší podprůměr. V určitých momentech šlo o opravdu zajímavou podívanou, která sebou konečně přinesla i onu hororovou atmosféru.

Za celý film jsem narazil zhruba na dvě-tři obstojné scény, které mi konečně dodali pocit, že jde skutečně o duchařinu. To je ovšem poněkud málo, zvláště když tento druh žánru má diváka hlavně vystrašit, nežli unudit k smrti. Určitě zde lze nalézt několik pozitivních okamžiků, jenže bohužel negativa vyhráli na celé čáře a já se hodně dlouho rozmýšlel, kolikže dám nakonec tomuto snímku procent.

Hodnocení:
40%