Silent Rage (1982)

Nebojácný šerif Chuck Norris se musí postavit šílenému maniakovi, který je díky speciálnímu séru téměř nezničitelný.

Dan Stevens pracuje jako šerif v jednom zapadlém texaském městečku. Jeho náplní je většinou vyhazování drzých motorkářů a sem tam se mile rád připlete k nějaké té hospodské rvačce. Jednoho dne je však přivolán k domu, kde neznámý pachatel zavraždil sekerou dva lidi. Danovi se ho podaří chytit, ale maniak John Kirby se dostane z pout a zaútočí na policisty. Následně je několikanásobně postřelen a převezen do nemocnice, kde později údajně umírá. Skupina vědců (doktorů), kteří jej operovali však policii zatají, že Kirbymu píchli nelegální substrát, který dokáže regenerovat rány během krátkého okamžiku a dělá z člověka téměř nesmrtelnou bytost. Bohužel neovlivní emoce, takže když se Kirby opět probere začne znovu vraždit každého na potkání.

Český název: Tichá zuřivost
Režie: Michael Miller
Rok výroby: 1982
Délka: 102 min
Země: USA

Hrají:
Chuck Norris ... (Šerif Dan Stevens)
Brian Libby... (John Kirby)
Toni Kalem ... (Alison Halman)
Ron Silver ... (Dr. Tom Halman)
Steven Keats ... (Dr. Philip Spires)
Stephen Furst ... (Charlie)
... a další

Chuck Norris patřil v dětství mezi moje oblíbené herce. Nejspíš to bylo dáno tím, že jsem s našima sledoval každý díl známého seriálu Walker, Texas Ranger. Dnes už se podobným kouskům jen směji, ale kdysi jsem z toho byl celý vedle. Na tento kousek jsem narazil úplně náhodně a když jsem zjistil, že to vedené jako horor musel jsem to zkrátka vidět. Režisér Michael Miller během své kariéry točil převážně romantické filmy a tak si ani zde neodpustil vklínit do akčně laděného snímku trochu těch přesládlých pasáží, které se Chuckovi musely určitě líbit nejvíc. Zdatně ho tam totiž oblétávala pohledná Toni Kalem, které nahota nečinila sebemenší problémy.

Hlavní náplní filmu však byli akční scény, které měly být asi největším lákadlem pro všechny fandy fousatého herce. Opět je zde k vidění například bitka jednoho proti patnácti a jak už to tak bývá, vše končí totálně zdemolovanou hospodou a klubkem bezvládných těl. Bohužel zpomalené kopy a rány vypadají v dnešní době už spíše k smíchu a zde tomu nebylo jinak. Divadlo které nám herci přichystali je k vidění snad v každém béčkovém akčním filmu a nic nového nám zde nabídnuto nebude. Proto jsem se především soustředil na zbytek filmu a především samotný úvod mě zaujal nejvíce.

Zde se nám totiž nejprve představí hlavní záporná postava, kterou zde ztvárnil Brian Libby. Tenhle chlapík vypadá jako maniak už od pohledu. Jeho choré chování a následný první dvojitý zásek sekerou patří k opravdu dobré podívané a přiznám se, že jsem byl příjemně navnaděn. Jenže poté se jako mávnutím kouzelného proutku na nějaký čas hororová či spíše tíživá atmosféra vytratí. Zhruba po půlhodině je však šílený psychopat opět v plné polní a mrtvoly začnou přibývat jako na běžícím pásu. Je jen škoda, že si tvůrci trošku více nepohráli se svou vlastní představivostí a některé scény vypadají hodně lacině. Čím více se totiž začal film blížit ke svému konci, tím se z toho začala stávat docela nudná záležitost. Jakoby si nevěděli rady, jak mají nesmrtelného chlapíka sprovodit ze světa. Sem tam se tvůrci pokusili tyto díry zaplnit i srandovními monology tlustého zástupce šerifa a při vzpomínce na jeho psa se ještě teď musím smát.

V určitých chvílích se totiž z toho všeho začala stávat jakási scifi komedie, kdy zloduch znovu a znovu ožívá a nezastaví ho ani vyhození z okna, ani výbuch auta. Vše však bylo stejně jen uměle prodlužováno, aby se Chuck mohl ke konci ještě trošku blýsknout svým karate. Divák však začne pomalu přemýšlet nad tím, co si dá k obědu. Místo aby s napětím očekával velkolepé finále. Původně jsem chtěl dát tomuto filmu docela velké hodnocení, protože jsem byl ze začátku hodně namlsán, jenže poté se z toho stala obyčejná průměrná podívaná.

Hodnocení:
50%