Screamplay (1985)

Černobílý snímek s režisérem v hlavní roli. Na televizní obrazovky se dostal díky ,,úchylné" Tromě....

Do Hollywoodu přijíždí mladý, naivní, ale ambiciózní spisovatel Edgar Allan. Je oblečený do černého kabátu a v ruce má jen svůj psací stroj. Přijde do coffee baru, kde obsluhuje velice neochotná servírka. Ihned ho napadne jedna scéna o její smrti a tak jí napíše. To je začátek jeho scénáře.

Režie: Rufus Butler Seder
Rok výroby: 1985
Délka: 90 min
Země: USA

Hrají:
Rufus Butler Seder ... (Edgar Allan)
Katy Bolger ... ( Holly)
George Kuchar ... Martin)
Eugene Seder ... ( Al Weiner)
Bob White ... (Lot)
...a další

Posléze je na místních toaletách napaden transvestitou. K jeho velkému ,, štěstí“ mu pomůže neznámý chlápek. Ten transvestitu zabije a následně musí oba utéct před policií. Martin je majitelem malého hotelu a tak Edgara přijme jako nového správce, aby se mohl skrývat před policií.

V hotelu bydlí hodně divní nájemníci. Bývalá herečka, mladá začínající herečka Holly, rocker zabývající se okultismem a další. Edgar tak začne pracovat jako správce a postupně se seznamuje se všemi nájemníky. Díky nim dostane inspiraci a začne psát další stránky svého scénáře. V nich jsou postupně všichni zabíjeni tajemným vrahem. Když ale jeho scénář zmizí a začnou první vraždy, musí Edgar odhalit vraha dřív než si pro něj přijde policie.

Tento černobílý hodně zvláštní snímek natočil Rufus B. Seder, který si v něm zahrál i hlavní roli. Jde o nízkorozpočtový film, který si vzala pod patronát samotná Troma. Ovšem aby jste se nepletli: Kaufman a Herz s ním nemají nic společného, pouze pomohli tomuto filmu na televizní obrazovky.

Ve filmu se na začátku objeví i pár krátkých střihů z filmu kabinet doktora Caligariho. Má jít o poctu německému expresionismu a universalovských filmům první poloviny 20.století.

Laciné kulisy, někteří z herců předvedli otřesné výkony až na pár výjimek. Hudba se moc neměnila a za chvíli jste si na ní zvykli. Ke konci se to trochu zlepšilo, ale to moc nezachrání. Bylo tam hodně hluchých míst, které se občas podařilo zaplnit bláznivými scénkami s vedlejšími postavami. Chybělo mi tam více krve a dalších hororových prvků. Proběhlo tam pár dobrých hlášek – takže jste se mohli i zasmát.

Na druhou stranu musím uznat, že Rufus B. Seder předvedl excelentní výkon, kdy v hlavní roli ztvárnil velice náladového spisovatele, který se tvářil jako neviňátko a během chvíle nahodil svůj nezaměnitelný šílený výraz v obličeji, který mi zůstane ještě dlouho v paměti.

Hodnocení:
Za nápad ztvárnit horror v černobílém obraze a na tehdejší dobu i celkem originální zápletka a skvělý výkon hlavní postavy dávám 50%. Dal bych možná i víc, kdyby nebylo těch otřesných laciných kulis a slabé hudby.