Ani plastika obličeje nezmění to co máš uvnitř!!! |
Český název: Otčím 3
Režie: Guy Magar
Rok výroby: 1992
Délka: 110 min
Země: USA
Hrají:
Robert Wightman ... (Keith Grant)
Priscilla Barnes ... (Christine Davis)
Season Hubley ... (Jennifer Ashley)
David Tom ... (Andy Davis)
John Ingle ... (otec Brennan)
a další
Režisér Magar se po třech letech rozhodl znovu oživit postavu šíleného otčíma a tak vzniklo další pokračování, této kdysi docela oblíbené série. Bohužel se mu nepovedlo přesvědčit Terryho O'Quinna, aby se zhostil hlavní role a tak musel šáhnout po náhradě. Tou se stal nepříliš známý herec Robert Wightman, který bohužel moc ve své zkoušce neobstál. V žádném případě nedosahoval takových kvalit jako jeho předchůdce a svým výkonem nasměroval tento třetí díl směrem k záhubě.
Ne že by byl Stepfather III vyloženě otřesný (odpadní) film, ale zcela jistě se jedná o nejhorší díl celé série. Kouzlo psychopatického otčíma se jaksi vytratilo a diváci se tak museli spokojit z velice průměrnou podívanou. Na začátku to sice vypadalo, že by film mohl své předchůdce možná i předčít, ale po dvaceti minutách se velké očekávání změní v drsnou realitu, že tomu tak zcela určitě nebude. Svým způsobem tomu dopomohl i hodně tragický český dabing, který mě štval po celou dobu. Atmosféra filmu už nemá ty správné grády jako kdysi, protože se tvůrcům prostě nedařilo jí udržet ve stejné lati po celou dobu. Ve snímku se totiž vyskytuje na můj vkus až přemíra romantických pasáží, které mají diváka uchlácholit a odvést jeho pozornost od hlavní podstaty filmu.
Tou měl být samozřejmě stupňující se teror a zabíjení šíleného otčíma. Vražd je zde ovšem docela poskromnu a rozhodně ne moc nápaditých. I když první dvě měly docela dobrý mrazivý náboj, který jsme měli možnost pocítit právě v obou jeho předchůdcích. Jenže postupem času se to celé začalo měnit v jakousi detektivku s velkým happyendem. Otčím jakoby pozapomněl, co mělo být jeho hlavním úkolem a ani nějak výrazně nezačne se svým terorem. Své oběti si nějak nevybírá, většinou zabíjí v momentálním afektu. Podle mě kromě nepříliš dobře hrajícího hlavního hrdiny je dalším velkým mínusem i sám režisér. Přitom v době natáčení už nějaké ty cenné zkušenosti měl, ale na tohle prostě neměl. Natočit pořádný psychologický thriller s prvky hororu chce mít pořádný cit na dané téma a to on neměl. Od toho se právě odvíjí ty velké výchylky v atmosféře i kvality jednotlivých pasáží. Zatímco v některých momentech film možná i předčí dvojku, tak v jiných spadne na okraj odpadních vod.
Rovněž jako u dvojky, tak i zde prošumí hudební doprovod do prázdna. Za celou dobu jsem si ho ani nějak výrazně nevšiml a tento fakt mě u podobných filmů docela štve. Když už vás totiž nudí film, tak ať je alespoň co poslouchat. Jediné co mi zvedlo morálku trochu víc bylo těch pár docela solidních efektů, záměrně nechci říkat gore scén. Hrábě v krku či mlácení rýčem patřili k tomu nejlepšímu co bylo možné vidět. Bohužel drtič na větve se moc do akce nedostal.
Hodnocení:
Po celkovém shrnutí nedám filmu víc jak 40%, protože jsem čekal rozhodně víc. Několik světlých chvil tu sice bylo, ale to nestačí ani na průměrné hodnocení.
Žádné komentáře:
Okomentovat