Retro Puppet Master (1999)

Andre Toulon nám v tomto sedmém díle povypráví svůj příběh, jak to všechno vlastně začalo. Dozvíme se, jak přišel k tajemství života, uvidíme jeho úplně první loutky a zároveň i první střetnutí se Sutekhovými služebníky.

Andre Toulon uprchl se svými loutkami z Německa a při svém útěku se schoval v hostinci Kolewige, který leží čtyři kilometry za švýcarskými hranicemi. Zde nalezne Blade hlavu jednooké dřevěné loutky a mistr Toulon začne vyprávět svým miláčkům svůj příběh, který začal v roce 1902 v Paříži...


Režie: David DeCoteau
Rok výroby: 1999
Délka: 90 min
Země: USA
Alternativní název: Puppet Master 7: Retro

Hrají:
Greg Sestero ... (Andre Toulon)
Jack Donner ... (Afzel)
Stephen Blackehart ... (strážce)
Brigitta Dau ... (Elsa)
Guy Rolfe ... (Older Andre Toulon)
...a další

Tehdy mladý Andre Toulon a jeho čtyři společníci založili loutkové divadlo, ve kterém hrají Danteovu božskou komedii. Jednoho dne na jejich představení zavítá dcera velvyslance Elsa, která se do Toulona okamžitě zamiluje. Po představení nalezne před divadlem zbitého cizince. S pomocí Andreho ho odnesou do divadla. Když muž přijde k sobě, představí se jim jako Afzel, egyptský černokněžník, který ukradl tajemství života. Od té doby ho všude pronásledují služebníci egyptského démona Sutekha. Toulon mu nevěří, ale Afzel na okamžik oživí jeho dřevěné loutky a potom mu předá prsten, který v sobě skrývá tajemství života. Jejich setkání však netrvá dlouho, protože do divadla vtrhnou Sutekhem oživlé mumie a všechny kromě Andreho zabijí. Potom unesou Elsu a chtějí ji vyměnit za prsten. Andre Toulon se však své nově nabité síly nechce zbavit a tak oživí všechny své loutky a vydá se na rozhodující souboj.

Režisér David DeCoteau se rozhodl pokračovat v novém trendu, který přinesl v šestém díle Puppet Master a pro diváky přichystal další obrovské překvapení. Tentokrát se rozhodl udělat krok zpět a děj přenesl úplně na začátek. Takže svým způsobem je Retro Puppet Master po dějové linii úplně prvním dílem. Ovšem jen napůl, jelikož zároveň navazuje okamžiky i na Puppet master 3, kdy na konci loutkař odjíždí pryč z Berlína. Změn v tomto filmu je tolik, že se nedají pořádně ani spočítat. Některé z nich se jistě vyvedly, ale v celkovém výsledku si myslím, že tentokrát režisér šlápl trochu vedle. Nevyvaroval se chyb svého předchůdce Burra a opět zamotal hlavu nejednomu divákovi nelogickými scénami.

První menší změnou je hudební doprovod. Opět ho má sice na svědomí Richard Band, ale tentokrát šlo o zbrusu nové melodie. Původní úvodní znělka, která zdobila všech šest předešlých dílů byla vynechána a nahrazena novou. A rozhodně se povedla i tentokrát stejně, jako několik doprovodných melodií, které se objevily během filmu. Konečně trocha oživení a experiment, který si mě rozhodně získal.

Jak už jsem podotkl na začátku, tak děj se rozdělil na přítomnost a minulost. To znamená, že tentokrát si Andreho Toulona zahráli dva herci. Toho klasického, který s námi byl od třetího dílu si zahrál opět Guy Rolfe, který byl však tentokrát odsunut až na druhou kolej, protože nedostal moc příležitosti. Té se chopil mladý talentovaný herec Greg Sestero, který byl pro mě do té doby velkou neznámou. V letošním roce se objeví v další předělávce slavného filmu The Pit and the Pendulum (2009). I tentokrát chyběla v Puppet Master trocha té erotiky, přestože v jedné z hlavních rolí se tu objevila pohledná herečka Briggita Dau, který mimo jiné zahrála například ve filmu Bad Boy (2002). Nejznámějším hercem je asi Stephen Blackehart, kterého si hororoví fandové můžou pamatovat z tromáckého filmu Tromeo and Juliet, nebo akčního filmu Lethal Weapon 4 (1998).

Největší změnou ovšem byly samotné loutky. Naši klasičtí známí Pinhead, Jester, Blade, Leech Woman a Tunneler se objevili jen na okamžik a poté byli razantně odsunuti stranou. Moc jsme si jich tedy neužili. Hlavním důvodem byl retro styl, který se tentokrát rozhodli tvůrci využít a ukázali nám šest zbrusu nových dřevěných loutek, které ovšem moc velký dojem na mě neudělaly. Jejich ztvárnění se podle mě moc nepovedlo a těm původním nesahají ani po kotníky. Některé z nich byly pojmenované stejně a tak jsme měli možnost vidět zastárlou verzi Retro Tunnelera, Retro Six Shootera, Retro Pinheada a Retro Bladea, který měl ovšem zcela rozlišné zbraně. Místo háku měl Freddyho rukavici s ostrými břity. K této čtveřici přibily i dvě zcela odlišné loutky: jednooký Cyclops a Doctor Death ( kostlivec se slušivým doktorským hábitem a skalpelem v ruce). Tato loutka se mi líbila asi nejvíc. Tentokrát se ovšem všechny loutky zapojovaly do bitek rovnoměrně a některé útoky byly opravdu nápadité.

Teď k těm chybám, kterým se tvůrci nevyvarovali: opět nám ukázali nový způsob oživování loutek a mně přijde, že si už ani sami nepamatují, že skoro v každém díle se to dělo úplně jinak. Tentokrát k tomu stačil prsten s jehlou, kapka krve a kouzelné zaříkávadlo. Také Sutekhovi služebníci se prezentovali jako obyčejní lidé, kteří ovládají zvláštní druh magie. Roztomilí Totems byli vystřídaní egyptskými mumiemi, které ve většině filmu měly lidskou podobu a neukázaly nic světoborného. Vesměs pokaždé opakovaly dvě stejné věty a já se jen těšil, kdy už konečně skapou.

Hodnocení:
Trochu nešťastně se režisér DeCoteau rozloučil se sérií Puppet Master. Zatímco oba předchozí díly patřily k tomu nejlepšímu, co nám vražedné loutky nabídly, tak tento díl patří k těm nejhorším. Přesto všechno se však na něj určitě dívat dá. Jde přece jen o retro verzi a tak se musí brát trochu s odstupem. Kdyby se vyvarovali těch do očí bijících chyb, tak bych jim i odpustil tu romantickou vsuvku, kterou začali postupně do těchto filmů cpát čím dál víc. Takhle hodnotím film slabými 50%.