23. 1. 2012
Svatba upírů (1993)
Režie: Jaroslav Soukup
Rok výroby: 1993
Délka: 96 min
Země: Česká republika
Hrají:
Rudolf Hrušínský nejml. ... (Richard Bancroft)
Iveta Bartošová ... (Olivie)
Petr Nárožný ... (Archibald)
Viktor Preiss ... (hrabě Kronberg)
Luděk Kopřiva ... (Doktor Hermann)
a další
Tato romantická upířina režiséra Jaroslava Soukupa patří mezi nejkontroverznější české horory, které byly u nás natočené. Mnoho lidí vyčítá autorům vykrádání zahraničních filmů či dokonce povídky Josepha Sheridana LeFanu, kterému je mimochodem tento snímek věnován. Přesto všechno si myslím, že to vůbec tragicky nedopadlo, přestože jsem se párkrát přistihl, že jsem u něj podřimoval. Mohly za to místy neskutečně nudné pasáže, kterých zde bylo na můj vkus až zbytečně příliš mnoho. Nejprve musíme lehce překousnout vypravování našeho hrdiny, který se zahleděl až příliš vážně do jakéhosi poradce, co se vztahů a společenské etiky týče. Abychom následně mohli sledovat jak anglický šlechtic solidní češtinou začne oblbovat českou společnost. V těchto chvílích mi docela vlažné tempo příběhu moc nevyhovovalo a nepomohli ani rádoby vtipné momentky. Jediný kdo celou situaci zachraňoval byl Petr Nárožný a jeho hlášky.
Slova „lásko, miláčku“ byla ke slyšení snad v každé druhé větě a po nějaké chvíli mi začali lézt neskutečně na nervy. Přemíra romantiky rovněž, ale co se dalo taky čekat od romantické upířiny. Naštěstí na rozdíl od novodobých amerických sraček, celkovou úroveň pozvedli výkony celé řady známých českých herců. Vedle Petra Nárožného zde zazářil i Viktor Preiss, který podal opět velice slušný výkon, stejně jako Luděk Kopřiva či Oldřich Vízner. O něco slabší Hrušínský a Bartošová už tak úchvatní nebyli, ale pořád to bylo v rámci snesitelnosti.
Jako největší prim vidím fakt, že se tvůrci nebáli experimentovat a navíc celý svůj výtvor pojali v ryze humorném provedení. Milovníci upírů (vampýrů) sice budou namítat, že se film nedrží zažitých prvků, ale právě o to režisérovi šlo. Čert vem česnek, finální rozklad upířího těla, nebo již provařenou zubní protézu. Soukup si jel pěkně po své vlně a já jsem mu za to do jisté míry neskutečně vděčný. Jakmile se totiž na scéně objeví upíří smetánka, věčně hladová a hlavně pěkně nadržená, jde úroveň snímku rapidně nahoru. Divák se konečně přestane nudit a dočká se několika velice pěkných minut, na které se nedá zapomenout.
Hodnocení:
Asi nejvíce se mi líbily dobové kostýmy a nádherné prostředí Valtického zámku, kde se mimo jiné také natáčelo. Z hudebním doprovodem pod taktovkou Zdeňka Bartáka jsem neměl rovněž žádný výraznější problém. Je jen docela škoda těch nudných míst, které byli doslova ubíjející. Rozhodoval jsem se mezi 50-60%, ale nakonec s přimhouřenýma očima dám to větší číslo a to hlavně za již zmíněné herecké výkony, několika jedinců.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat