Patrick (1978)

Není tak bezmocný, jak se může zdát!

Kathy se přichází ucházet o práci do malé nemocnice, kterou vede doktor Roget. Vrchní sestra jí svěří do péče velice podivného pacienta Patricka, který již řadu let leží připoután k lůžku. Patrick v minulosti zabil svou matku a jejího milence, ale poté upadl do těžkého komatu a již dlouho nejeví skoro žádné známky života. Kathy se své práce zhostí s obrovskou pílí a během krátké doby začíná mít velice divný pocit, že se s ní pokouší pacient navázat kontakt. Netrvá to dlouho a brzy se začnou dít velice podivné úkazy a několik lidí z dívčina okolí se ocitne v ohrožení života. Kathy je čím dál tím víc přesvědčená, že si ji Patrick vybral jako medium, aby mohl komunikovat se světem. Je však možné, aby mladík s vytřeštěnýma očima dokázal být pro někoho opravdu nebezpečný? Jedná se skutečně o nešťastnou souhru okolností, nebo doopravdy dokáže Patrick zabíjet za pomoci svých nadlidských schopností?

Režie: Richard Franklin
Rok výroby: 1978
Délka: 112 minut
Země: Austrálie

Hrají:
Susan Penhaligon ... (Kathy Jacquard)
Robert Helpmann ... (doktor Roget)
Robert Thompson ... (Patrick)
Rod Mullinar ... (Ed Jacquard)
Bruce Barry ... (Brian Wright)
... a další

Tento australský snímek se stal odrazovým můstkem pro úspěšného režiséra Richarda Franklina, pro kterého to byl první film se kterým dokázal prorazit do celého světa. Bezesporu se nejedná o čistokrevný hororový kousek, ale spíše psychothriller, který si za tu řadu let své existence získal pěknou řádku svých příznivců, ale i docela dost odpůrců. Především díky na tu dobu docela netradičnímu pojetí. Patrick se totiž po celou dobu pohybuje na pomyslném zobáčku vah, protože místy dokáže nevýslovně nudit, aby vzápětí doslova explodoval pořádnou dávkou akce, napětí a skutečně hutné hororové atmosféry.

Patrick vám může místy připomínat i jakousi strašidelnější komedii či dokonce parodii, protože se zde objeví několik scén, nebo lépe řečeno momentů jenž vás spíše pořádně rozesmějí, než vyděsí. Navíc jsou natočeny opravdu velice podivným způsobem, ale vzhledem ke stáří snímku se to dá ještě docela i pochopit. Nerad bych zde moc prozrazoval, ale scéna se sekyrou by zřejmě vyhrála i u nás v pořadu NATOČTO!. Tahle nevyrovnanost snímku nás bude doprovázet celým filmem, protože již od začátku započne občas neskutečně otravná nuda. První scéna, kdy uvidíme mord matky se dá ještě překousnout, dokonce i lehčí porce erotiky je příjemným zpestřením, ale potom opět započne půlhodina nudné zábavy a romantických keců. Teprve potom se film promění v docela solidní podívanou, protože se konečně na scéně objeví i fanfárový příchod mrazivé atmosféry, která se nás bude držet teď už skoro dokonce.

Asi největší doménou filmu jsou totiž samotné herecké výkony, nebo lépe řečeno často postačila pouhá mimika obličeje. Přestože Robert Thompson za celou dobu neřekne skoro žádné slovo, jeho projev a vyřečněné oči se vám hluboce zaryjí do žaludku a ani ve vašich nejhorších snech vás hezky dlouho neopustí. Tenhle mrazivý fakt se stal pro film velice důležitý, protože právě ztvárnění Patricka se stalo pomyslnou třešničkou na dortu. Za ním rozhodně nezaostal ani Robert Helpmann, který si zde zahrál doktora Rogeta. I tato postava je pro film opravdu velkým přínosem a podobně jako jeho kolega i tento herec si dokázal publikum získat svým očním kontaktem. V neposlední řadě pak musím pochválit i herečku Susan Penhaligon, která diváky neokouzlila jen svými ženskými přednostmi, ale rovněž talentem a skvěle odvedenou prací. Tam kde přestal fungovat děj a divák se začal nudit, tak tam nastoupila ona se svými vyšpulenými rty a chlapi šli do kolen. Samozřejmě ne u všech to fungovalo, protože kromě nudných pasáží diváci občas zakroutí hlavou i nad nelogickým chováním jednotlivých postav, srandovními efekty ( viz. popálená sestřička) atd. Je však nutno podotknout, že se tvůrcům navíc podařila velice působivá hra se světelnými efekty, které místy vytvořili skutečně pekelně ponurou atmosféru a ne vždy to je pro divákovi oči příjemné. To však myslím v dobrém, protože bylo potřeba pořádně rozproudit lehce zatuhlý krevní oběh.

Ovšem i v tomhle filmu se dočkáme několika velice zajímavých momentů jako například pitvání žáby zaživa. Pro někoho to může být do jisté míry nechutné, ale pro ostatní to je určitě příjemné zpestření již tak netradičního filmu. Jak jsem podotkl na začátku, k vidění je zde skutečně šílená kombinace několika žánrů do hromady, která ve finále tvoří lepší průměrnou podívanou kterou by jste si neměli nechat ujít.

Hodnocení:
60%