Reazione a catena (1971)

Na břehu poklidné zátoky se rozpoutá krvavý boj o dědictví. Ve kterém si nemůžete být nikdy jistí, zda vám vrazí kudlu do zad váš nejlepší přítel či milenka.

Jedné noci záhadně umírá zámožná hraběnka Federica, která je majitelkou překrásné zátoky a přilehlých pozemků, na které si brousí zuby nejedna realitka. Úředně se má za to, že žena spáchala sebevraždu, o čemž svědčí nalezený dopis zanechaný na rozloučenou. Ale najdou se i tací, jenž toto tvrzení zpochybňují – především pak její nelegitimní syn Simon, který je přesvědčen, že byla jeho matka zavražděna. Té noci totiž záhadně zmizel i manžel Fillipo Donati. Právě dcera Renata společně se svým mužem Albertem nesmírně touží získat všechen majetek zesnulé, ale netuší, že stojí v celém zástupu dalších zájemců. Během následujících hodin se na břehu poklidné zátoky rozpoutá vražedné šílenství a krvavý boj o dědictví.


Český název: Zátoka krve
Režie: Mario Bava
Rok výroby: 1971
Délka: 90 min
Země: Itálie
Alternativní název: A Bay of Blood

Hrají:
Claudine Auger ... (Renata)
Luigi Pistilli ... (Albert)
Claudio Camaso ... (Simon)
Anna Maria Rosati ... (Laura)
Chris Avram ... (Ventura)
...a další

Peníze odjakživa dokáží hotové divy a mnohdy se i úplný svatoušek dokáže proměnit v násilného psychopata, jen aby si pěkně přilepšil. Přesně tak tomu je i v tomto filmu známého italského režiséra Maria Bavy, který má na svém kontě několik velice zajímavých zářezů v hororovém žánru. Tentokrát se jedná o směsici klasického gialla a v té době začínajícího slasheru. Mnozí jej považují za něco zcela výjimečného, ale v mých očích jde však o jeden z režisérových nejslabších kousků. I tak jde však o průměrnou podívanou, která mi určitě nezkazila náladu.

Za mou nevoli může velice zmatený scénář a nepřehledný děj, kdy jsou na tom všem nejlepší asi jen samotné mordy. Celý snímek bych totiž rozdělil do dvou pytlů. Zatímco atmosféra, kvalita scénáře a herecké výkony u mě moc neobstály, tak již zmíněné vražedné scény a hudební doprovod ano. Jako celek totiž u mě atmosféra nezapůsobila tak jak by měla, protože díky chaotickému střihu a na sebe nenavazujícím scénám, jsem v tom měl místy pěkný guláš. Sice nemůžu upřít, že se tu a tam skutečně objeví známky napětí, ale nešlo o nic tak úžasného, abych si na to za dva dny ještě vzpomněl. Asi nejvíc se mi líbil samotný začátek, kdy všechno fungovalo, tak jak mělo. Následné seznámení s většinou důležitých postav nám mělo ukázat, kdo všechno tady ještě zařve. Potom se už totiž rozpoutá vražedná mánie, kdy se všichni snaží zabít tohoto druhého.

Za zajímavou vsuvku by se dal označit příjezd čtyř nadržených teenagerů k zátoce a jejich krátké účinkování ve filmu. Pány jistě nejvíc potěší odhalené herečky a kameramanův smysl pro detail. Abych však jen pořád někoho nehanil, tak právě tato pasáž mě bavila asi nejvíc. Tvůrci totiž prozatím ještě stále drželi nastavenou laťku v pestrosti jednotlivých vražd a některé byly vskutku úchvatné. Dokonce si zde přijdou na své i milovníci lehčího gore. Bava se v tomhle opravdu vyžíval a připravil si pro nás nejedno překvapující vyhasnutí života. Hlavně díky tomu jsem se na film i dodíval. Za velkou laskominku považuji přejíždění chobotnice po mrtvém obličeji. Čím víc se však film blížil ke konci, tím jsem začal být otrávenější. Černý humor mě už tak nebral, stejně jako urychlené vyvraždění zbytku postav, které tam byly mnohdy jen dopočtu. Tady to pánové celkem nezvládli. No a úplný závěr bych označil jediným slovem = TRAPNÉ.

Je velká škoda, že se celý film nenesl v duchu začátku, kdy jsem do toho všeho vkládal ještě velké naděje. Bohužel zhruba od poloviny mi to přišlo zbytečně až moc překombinované a především chaotické. Nějak výrazně tomu nepomohla ani temnota, která měla zvýšit úroveň napětí, ale u mě to fungovalo tentokrát naprosto obráceně. Jsem hrozně rád, že to netrvalo ještě déle, protože bych musel jít s hodnocením ještě dolů.

Hodnocení:
Hodně slabých 60%.