Je to dar, nebo prokletí? |
Český název: Ozvěny mrtvých
Režie: Tharatap Thewsomboon
Rok výroby: 2008
Délka: 98 min
Země: Thajsko
Hrají:
Anuchit Sapanpong ...(Budd)
Natthamonkarn Srinikornchot ...(Ming)
... a další
Spousta asijských hororů se točí okolo duchařiny a tento snímek není výjimkou. Režisér Tharatap Thewsomboon, pro kterého je tento film jeho premiérou, se zcela jistě inspiroval mnoha jinými filmy, protože celý film mi připadal jako přehlídka scén z několika jiných známějších filmů.
Celý film se nese v duchu postupného odhalování smutné minulosti našich dvou hrdinů. Zatímco postava Ming hraje ve filmu dost podstatnou roli a děj se točí skoro celý okolo ní, tak Buddova účast je podle mě trochu zbytečná. Jeho scény se točí vesměs pouze v pitevně, kde nám detailně vysvětluje svou filozofii, na co a v kolika letech lidé umírají a je často vyrušován strážným, jehož věty byly tou nejtrapnější vložkou celého filmu. Ming má zcela jiný problém. A to ten, že jí nenechají živí ani mrtví chvíli na pokoji. Dost často naše hrdinka nedokáže rozlišit co je pravda a co jen její představivost. Musím se přiznat, že i já sám jsem se v tom guláši několikrát ztratil.Připadalo mi, že ve filmu se rozvíjelo víc věcí najednou (tím myslím několik osudů různých duší), ale většina z nich nebyla dotažena do konce a vyšuměla do prázdna. Navíc se často do hlavní zápletky přimíchalo něco, co ani nebylo odůvodněné a jenom v tom nadělalo větší zmatek.
Scénář je v hodně místech hodně děravý a nedotažený, ale když se zamyslím nad hlavní zápletkou, tak si myslím, že to nakonec zvládli slušně. Tento film jistě není žádné velké terno, ale průměrný film, který je nabitý akcí. Bohužel ho dost často srazili sami producenti díky své neschopnosti. Atmosféra filmu byla jako na houpačce – občas se povedlo skvěle namíchat pocit strachu, který byl doprovázen docela slušným projevem hlavní hrdinky (někdy se mi zdálo, že sama herečka se bojí víc než divák a opravdu ten film prožívá). Jenomže potom se zase dostavila nuda a nelogičnost střídajících se scén. Hodně často producenti odbočili od hlavního tématu a pokusili se udělat nějakou kličku v ději, ale většinou to byl jen marný pokus, který do filmu vůbec nezapadl. Po technické stránce se mi triky docela líbily, ale jak už jsem uvedl na začátku, tak hodně lekacích scén si vypůjčili z jiných filmů a jejich kvalita v žádném případě nebyla na stejné úrovni.
Hudební doprovod se skládal z několika amerických starších hitů, které byly populární někdy na konci osmdesátých let. Nicméně mi jejich přítomnost nevadila, protože se objevily jen na začátku a na konci. Zbytek se skládal jen z krátkých tónů a zvuků, které měly nabudit pocit strachu a sklíčenosti. K tomu všemu jim měl pomáhat výkon hlavní herečky. Ta sice nepředvedla nic extra, ale já měl doopravdy pocit, že se sama bojí celý film. Ona jediná se mi líbila, protože ostatní herci předvedli velice slabé výkony. Roli Ming si zahrála herečka Natthamonkarn Srinikornchot, kterou jste mohli vidět i ve filmu Sop.
Průměrný asijský tuctový film, který sice oplývá zajímavou atmosférou, ale většinou ji producenti moc překombinovali a zbytečné prodlužování filmu a některé scény srazily moje hodnocení. U tohoto filmu se určitě bát nebudete, tedy určitě ne tak jako hlavní hrdinka. Pokud hledáte pořádnou duchařinu, tak tomuhle dílu se raději vyhněte.
Hodnocení:
40%
Žádné komentáře:
Okomentovat