Sette note in nero (1977)

Jeden z nejlepších filmů Lucia Fulciho a klenot italského gialla.

Virginia je obdařena jasnovidectvím a ve svých vizích vidí podivnou vraždu neznámé ženy. Po příjezdu do rodinného domu svého manžela její vize stále sílí a tak vedena svou vůlí a zvědavostí rozbije jednu ze stěn a v ní nalezne zazděnou mrtvolu. Přivolaná policie za pomoci vědecké techniky zjistí totožnost mrtvé ženy, ale její podoba nesouhlasí s tím, co Virginia viděla ve svých vizích. Navíc se její manžel stává jedním z podezřelých, protože mrtvou znal a je vzat do vazby. Virginii nezbývá nic jiného než se pustit do pátrání na vlastní pěst a za pomoci svého psychiatra začne pomalu poodhalovat děsivé tajemství, které se v jejím domě odehrálo. Objevením mrtvé ženy však její vize neskončily, ba naopak se začnou zjevovat další a mnohem děsivější. Čím dále se ve svém pátrání dostává, tím víc je její život v nebezpečí. Nebezpečný vrah je totiž stále někde poblíž a je rozhodnut ji zastavit dřív, než bude zcela odhalen.

Český název: Zvuky temna
Režie: Lucio Fulci
Rok výroby: 1977
Délka: 95 min
Země: Itálie
Alternativní názvy: Seven Notes In Black / Psychic, The

Hrají:
Jennifer O'Neill ... (Virginia Ducci)
Gianni Garko ... (Francesco Ducci)
Gabriele Ferzetti ... (Emilio Rospini)
Marc Porel ... (Luca Fattori)
Ida Galli ... (Gloria Ducci)
...a další

Lucio Fulci asi nemusí být moc představován. Tento všestranný italský režisér natočil během svého života několik desítek filmů nejrůznějších žánrů, ale nesmazatelně se zapsal především v tom hororovém. Jeho snímky zná asi každý hororový fanda a jen těžko se dá vybrat ten nejlepší. Ke sklonku své kariéry se jejich kvalita začala sice mírně zhoršovat, ale i tak patří tento režisér mezi italskou špičku. Na začátku sedmdesátých let se vrhl do italského gialla a začal natáčet jeden film za druhým. A právě v této době vznikl i tento snímek, který je mezi fanoušky tohoto filmového odvětví vynášen do nebes i dnes. Nejde sice přímo klasické giallo, protože zde převažuje spíše detektivní část a vražd je zde poskrovnu, ale díky nádhernému příběhu a celkové kvalitě zpracování patří mezi klenoty tohoto žánru.

Divák je do děje vtažen hned od první minuty a je mu nabídnuto několik ‘‘vizí‘‘, které nás seznámí s prioritami hlavní hrdinky. Teprve poté se setkáváme s postavou Virginie, kterou zde skvěle podala Jennifer O’Neill. Během krátké chvíle se zde střídají mysteriózní scény s detektivním podkladem a seznamování se všemi důležitými postavami. Diváka především zaujme vybavení ateliéru, které jasně dokazuje, že se zde rozhodně nešetřilo. Za pomoci profesionální práce kamery a střihu se s chutí ponoříme do všech tajů, které nám film nabídne. Objeví se zde několik zajímavých zvratů, které slouží především ke zmatení diváka. Bohužel od určité doby je bystřejším divákům asi jasné jak to celé dopadne. Ani zde se totiž tvůrci nevyvarovali zamaskování zcela zřetelných vodítek. Tento fakt však nemá za důsledek žádný fatální následek, který by znamenal zakolísání navozené atmosféry či nezájmu diváků.

Film se za žádných okolností nepokouší ani na chvíli vybočit z předem dané trasy a postupně spíše nabývá na síle. Z jedné strany útočí detektivní pojetí snímku a postupné rozuzlování příběhu a ze strany druhé se snaží zabrnkat na divákovu nervovou soustavu změnou mysteriózní atmosféry za pomoci nejrůznějších paranoií hlavní hrdinky a především velice podmanivé hudby. Tu mělo na starosti trio Franco Bixio, Fabio Frizzi a Vince Tempera. Za kameru si stoupl uznávaný kameraman Sergio Salvami, který se snaží pokaždé odvést stoprocentní práci a přidat vždy něco navíc. Neuvidíme zde žádné rozetřesené záběry a hlavně i díky němu se celý film dostává do jiné sféry, která okouzlila tolik lidí po celém světě.

V neposlední řadě je pak třeba vyzdvihnout výkony většiny herců. Bezesporu vévodila Jennifer O'Neill, která předvedla naprosto dokonalou ukázku toho, jak se má hrát v podobných filmech. Diváka dokázala zaujmout nejen svým šarmem, ale hlavně svým hereckým nadáním, které prodala ve většině svých filmů. Je až s podivem, že ve svém osobním životě se jí tolik nedaří.

V konečném hodnocení budu hodně štědrý, protože tento snímek mě doslova uchvátil, že jsem si jej během jednoho týdne pustil už třikrát. Po všech stránkách musím Fulciho pochválit a i na jeho dalších snímcích, které poté brzo následovaly bylo vidět, že si v tomhle ohledu věří víc, než kdykoliv předtím.

Hodnocení:
80%