Voci dal profondo (1991)

Rosy přijíždí domů na pohřeb svého otce, ten jí ze záhrobí kontaktuje a prosí o pomoc. Musí najít vraha svého otce, aby jeho duše nalezla klid.

Tento příběh, který nám byl nabídnut, se točí kolem bohatého muže Giorgia Mainardiho, který je sice v balíku, ale jeho rodinu a blízké by asi nechtěl nikdo z nás. Drží svou rodinu velmi zkrátka a všichni členové cítí a vidí jeho pohrdání. Jenže za velmi záhadných okolností se ocitne v nemocnici, kde nakonec podlehne vnitřnímu krvácení.

Český název: Hlasy ze záhrobí
Režie: Lucio Fulci
Rok výroby: 1991
Délka: 91 min
Země: USA

Hrají:
Duilio Del Prete ... ( Giorgio Mainardi)
Karina Huff ... ( Rosy Mainardi)
Pascal Persiano ... (Mario Mainardi)
Bettina Giovannini ... ( Lucy Mainardi)
Frances Nacman ... ( Hilda Mainardi)
...a další

Do rodného domu přijíždí z internátní školy jeho dospívající dcera Rosy, aby se mohla na pohřbu naposledy rozloučit s otcem. Když skončí obřad, je to právě Rosy, komu se začne ve snech zjevovat její otec a chce po ní, aby přišla na to kdo ho zabil, protože s jeho smrtí nebylo něco v pořádku. Rosy začne pátrat a brzy zjistí, že její nejbližší nejsou žádné neviňátka. Hlas otce je stále naléhavější a na odhalení pravdy zbývá málo času.

Jedná se o předposlední film Lucia Fulciho, který se ovšem neřadí mezi jeho nejlepší díla (jako např. Dům u hřbitova, Aenigma). Zde nám předvedl průměrné hororové krimi, kde se celým filmem prolíná detektivní zápletka s několika kvalitními hororovými prvky.

Mohli jsme vidět život boháčů a přepych ve kterém si žijí. A jak se říká: mít málo peněz je zlé, mít hodně peněz ještě horší. Tento film se řadí mezi další podobné s tímto tématem, kdy někdo kvůli penězům někoho zavraždí a duch zemřelého chce spravedlnost. Nic nového nám film nenabídl.

Ovšem bylo ve filmu i dost dobrých scén, to musím pochválit. Pěkná pitva či zombie to jsou právě prvky, v nichž se Fulci vyžívá a ve svých filmech preferuje. I zde nám nabídl trochu nechutných zombie, ale je škoda, že jen v jedné scéně. Rozhodně jich mohl použít víc tím by film rozhodně prokrvil a oživil. Nejkrásnější scéna byla v postupném rozkladu těla v hrobce. Tohle bych asi hodnotil jako nejlepší z celého filmu.

Co se týká hereckých výkonů budu celkem jednotný a myslím si, že všichni předvedli průměrné výkony. Pro mě osobně jsou to neznámí herci a jak je vidět, tak žádný z nich se výrazněji nikdy neprosadil. Jediný, koho znám trochu víc, je Karina Huff, která si zahrála i v jiném Fulciho hororu The House of Clocks. Dokonce i sám režisér si zahrál menší roli.

Konečný verdikt je takový, že se jedná zcela jistě pouze o průměrný film. Scénář, hudba i herci byli jen průměrní. Nic moc nového nám film nenabídl a až na pár scén byl nezajímavý. Jak už je v italských filmech zvykem, bylo zde i pár lehce erotických scén, ty bohužel i přes pěkné herečky moc kvalitu filmu nepozdvihly.

Hodnocení:
Dávám 50%, a to hlavně za již zmíněný rozklad mrtvoly.