Deepwater (2005)

Nic zde není skutečně takové, jak se na první pohled zdá...

Nat je právě propuštěn z kliniky a hodlá si splnit svůj vytoužený sen. Chce odjet na pštrosí farmu a postupně si vydělat spoustu peněz, aby si mohl založit svou vlastní. Jenže je bez auta a peněz, takže to nebude mít rozhodně lehké. Po menší roztržce v jednom baru se mu podaří ukrást auto a vydává se do vysněného Wyomingu. Po cestě zachrání život podivínovi Hermanu Finchovi, jenž vlastní zchátralý motel v jednom zapadlém městečku jménem Deepwater. Ten mu nabídne práci a ze začátku se k němu chová opravdu jako ke svému synovi. Jenže tato idylka trvá jen do doby, než se Nat zamiluje do Finchovi ženy a zjistí, že jeho chlebodárce nehraje čistou hru. Jak to vypadá, Finch má styky s mafií a společně s několika kumpány řídí tohle město. Navíc brzy začínají v okolí umírat lidé, kteří nějak ohrožují jeho kšefty. Policie však nezačne podezřívat jen Finche, ale i samotného Nata, který většinou na dobu úmrtí nemá žádné alibi. Mladík začíná být zoufalý, protože v okolí začíná docházet k velice zvláštním událostem, trpí nočními můrami a různými přeludy. Vypadá to, že s tímhle místem není všechno v pořádku a proto se všemu rozhodne přijít na kloub dřív, než přijde o zbytek zdravého rozumu.



Český název: Temné vody
Režie: David S. Marfield
Rok výroby: 2005
Délka: 93 min
Země: USA

Hrají:
Lucas Black ... (Nat Banyon)
Peter Coyote ... (Herman Finch)
Mía Maestro ... (Iris)
Lesley Ann Warren ... (Pam)
Xander Berkeley ... (Gus)
Michael Ironside ... (Walnut)
...a další


K tomuto filmu jsem se dostal vlastně úplně náhodou a spíše omylem, protože jsem si původně myslel, že jde o stejnojmenný americký remake japonského filmu Honogurai mizu no soko kara, jenž u nás vyšel pod stejným názvem a dokonce byl natočený i v ten samý rok. Na internetu je tento film zařazen především jako Neo-noir, nebo mysteriózní thriller, ale myslím si, že se dá v klidu pro něj najít místo i mezi horory. Začátek filmu vypadá spíše jako nějaké drama, kdy sledujeme mladého Nata, kterak si chce splnit svůj vysněný sen. Bohužel však k tomu potřebuje především peníze, ale kdo zaměstná tuláka? Shodou okolností se náš hrdina seznámí s movitým Finchem a zachrání mu život. Tomu se mladík zalíbí a nabídne mu práci a střechu nad hlavou. Do této chvíle jsem se popravdě docela nudil a přemýšlel jsem jestli to radši nevypnu, ale to bych udělal docela chybu. Zhruba v polovině filmu se totiž začne blýskat na lepší časy a atmosféra se jako mávnutím kouzelného proutku obrátí o sto osmdesát stupňů.

Tvůrci začnou divákovi servírovat temnější část příběhu pěkně polehoučku a atmosféra dostane konečně pořádné grády. Postupně začínáme odhalovat temnou stránku obou hlavních rivalů a samotného městečka. První mrtví na sebe nenechají dlouho čekat a přestože toho k vidění moc není, tak film začíná konečně dostávat správný mysteriózní nádech. V jednu chvíli to vypadá, že půjde o další snímek v němž úřaduje další sériový vrah a v té další jsou zde k vidění i nezaměnitelné prvky duchařiny. V divákově mysli se začínají vytvářet další a další otazníky, na které se dozví správné odpovědi až na samém konci filmu. Ne všem se však bude postupné rozvíjení příběhu líbit, protože děj je místy neskutečně nudně natahován a s přibývajícími minutami se záhadné vraždění zastaví a místo toho se objeví všudypřítomná paranoia hlavního hrdiny, chaos a několik slepých uliček, jejichž cílem je diváka především zmást. Úplný závěr možná pro někoho nebude zas až takovým překvapením, protože pozornější diváci si v průběhu těch devadesáti minut udělají vlastní obrázek, jak to všechno skončí a rozhodně se mýlit nebudou.

Asi největší doménou celého filmu je samotný hudební doprovod, který měl pod taktovkou Charlie Clouser a musím říct, že právě hudba hodně pomohla samotné atmosféře asi nejvíc. U hereckých výkonů bych na to v žádném případě nesázel, protože jak Lucas Black, tak jeho rival Peter Coyote předvedli průměrné výkony. Velkým oživením byla účast argentinské herečky Míi Maestro, která byla v lechtivějších scénách příjemným zpestřením. No a koneckonců dalším plusem je i účast Michaela Ironsidea. Ten si zde zahrál sice vedlejší roli, ale rozhodně předvedl jeden z těch lepších výkonů, které zde byli k vidění.

Deepwater je film dvou tváří, kdy první polovina moc zajímavá není a film se pořádně rozjede až zhruba po pětatřiceti minutách. Jde o průměrný mysteriózní thriller, ve kterém je určitě k vidění několik světlejších okamžiků a scény jenž mají co dočinění s duchařinou jsou rozhodně příjemným zpestřením. Herecké výkony už tak slavné nebyli, ale určitě bych tento film nezatracoval. Podívat se na něj dá určitě i víckrát, než jen jednou.

Hodnocení:
50%