Danika (2006)

S mateřskou láskou by se to nemělo přehánět! Zvláště pak když to nemáte v hlavě úplně v pořádku.

Danika začíná procházet velmi těžkým obdobím. Doteď byla vždy milující matkou tří dětí a tolerantní manželkou, ale poslední dobou začíná strádat a to hlavně po psychické stránce. Stále častěji začíná mít podivné halucinace, které ovlivňují nejen její pracovní povinnosti, ale i rodinný život. Přestává ztrácet přehled co je realita a co její děsivé noční můry. Její blízcí z ní začínají mít strach, protože v některých situacích její chování hraničí se šílenstvím. Danika proto vyhledá pomoc u psychologa, ale její stav se nadále nelepší ba naopak. Všude začíná vidět mrtvé lidi, kteří k ní promlouvají a ona pomalu, ale jistě začíná ztrácet zbytky zdravého rozumu. Její noční můry jí začínají pronásledovat na každém kroku, což pomalu způsobuje rozklad celé rodiny a hodnot jenž do této chvíle považovala za svaté.



Režie: Ariel Vromen
Rok výroby: 2006
Délka: 79 min
Země: USA

Hrají:
Marisa Tomei ... (Danika Merrick)
Hannah Marks ... (Lizzie Geralds)
Craig Bierko ... (Randy Merrick)
Kyle Gallner ... (Kurt Merrick)
Regina Hall ... (Dr. Evelyn Harris)
... a další


Psychologické thrillery hraničící s duchařinou mám rád, ale tenhle kousek byl místy až na samé hranici mého chápání. Sama zápletka sice moc originality nepobrala, ale ze začátku mě film docela zaujal. Možná to bylo tím, že se mi líbila hlavní hrdinka, kterou znám z několika film, možná to bylo velice podivnou atmosférou, která zde povětšinu filmu panovala, ale film má spoustu hluchých a především nudných míst, které mě už tak nenadchli. Možná to bylo zapříčiněno nevelkou zkušeností režiséra, nebo mi film prostě v danou chvíli zrovna nesedl, ale tenhle kousek pro mne nebyl ničím jiným, než průměrnou podívanou, kterou si jen tak znovu nepustím.

Přitom je však potřeba říct, že některé scény jsou docela lahodnou podívanou. Především pak samozřejmě samotné halucinace, či noční můry chcete-li. V nich se tvůrci docela vyhráli a nabídli divákům opravdu zajímavé výjevy. Především pak ty, ve kterých hlavní hrdinka vidí mrtvé lidi. Dočkáme se zde i lehkých náznaků gore, které je uděláno docela vkusně a snímek příjemně okoření. Těchto pikantních záběrů je zde hned několik, takže se divák docela nasytí. Přiznám se, že kdyby byl film točen v tomto duchu celý, tak i mé hodnocení bude o dost vyšší. Dále bych chtěl pochválit tvůrce i za několik psychologických hrátek, při kterých někomu jistě ztuhne krev v žilách. Myslím tím především vyobrazení dívky, která je nakažená virem HIV.

Hlavní hrdinka v podání atraktivní herečky Marisy Tomei je zde zobrazená jako starostlivá matka, která to ovšem se svou péčí někdy opravdu přehání. To však známe z domy určitě všichni, protože matky už jsou prostě takové. Zajímalo by mě však, co by mi moje matka odpověděla, kdybych se jí v deseti zeptal co to znamená p***a. Asi bych chytil hned několik přes tvář a určitě by to neskončilo jen zabavením knížky. Nejvíc mě však mrzelo, že když už se tvůrcům konečně podařilo navodit opravdu psycho atmosféru, tak její délka moc dlouho netrvala a byla opět přerušena další nudnou pasáží.

Danika je hodně rozporuplný film, především pak není absolutně vyrovnaný a kdyby si dali tvůrci trochu více záležet, tak z toho mohla být opravdu mnohem více zajímavá podívaná. Dá se zde však najít i několik velice pěkných momentů, kvůli kterým stojí tenhle kousek za vaší pozornost. Já už jsem však docela přesycený podobných filmů a proto jej budu hodnotit pouze průměrně.

Hodnocení:
50%