 |
| Tento internát rozhodně není tou nejlepší volbou pro vaše dcery! |
Touhou každé korejské dívky (a ne jen jich) je studování na prestižní vysoké škole. Najdou se však mezi nimi i také, které díky svému chování či špatnému prospěchu na to prostě nemají. Naštěstí však mají své rodiče, kteří ze svých výrostků chtějí něco mít a jsou proto schopní udělat opravdu cokoliv. Pro tyto případy existují speciální školní internáty, které za nemalý peníz slibují výsledky a lákají mladé školačky na svůj ‘‘úžasný program‘‘. Tak se stane že skupina dívek bude po 316 dní zavřeno do podobného zařízení, kde musí plnit školní program a řídit se tamními zákony, až by byly v kontaktu s okolním světem. Yoo-jin, Eun-soo, Bo-ram a Da-young patří mezi ty nešťastnice, které se nechaly zlákat na pěkné video. Brzy po svém příchodu však společně se ostatními spolužačkami začnou litovat tohoto kroku. Vše započne odevzdáním veškerých osobních věcí, nošením nepohodlných uniforem a místy až neúnosným školním řádem, který trestá nemilosrdně všechny prohřešky. Brzy vznikají první konflikty mezi krutými vychovatelky a neposlušnými žačkami, které se zde začínají cítit jako někde v koncentračním táboře. Nevýhodou dívek je však fakt, že buďto se podřídí a budou poslušné a nebo to psychicky nevydrží a stanou se z nich lidské trosky. Vinou každodenního stresu a vyčerpání navíc některé z dívek začnou vidět podivné postavy či spíše zakrvácené těla a začínají z toho šílet. Čtveřice dívek začíná pomalu odhalovat děsivé tajemství internátu, kde se zde před třemi roky odehrálo tragické neštěstí, které se však smetlo pod koberec. Jenže minulost nikdy nespí a brzy se začnou objevovat první následky odkazu, který přichází rovnou ze záhrobí.
Režie: Eun-gyeong Kim
Rok výroby: 2006
Délka: 95 min
Země: Jižní Korea
Alternativní název: Roommates: 4 Horror Tales / D-Day
Hrají:
Eun-Seong
Jin-yong Heo
Joo-ryeong Kim
Ri-na Kim
Yeong-jin Sin
... a další
V roce 2006 se korejská distribuce rozhodla natočit takovou mini hororovou sérii, která obsahovala čtyři navzájem nesouvisející filmy. Tento v pořadí třetí film se jim zřejmě povedl asi nejvíc. Tvůrci se ohánějí tím, že jejich film se opírá o skutečný základ, který se v jejich končinách odehrával. Měly však namysli spíše terorizování studentek v takových internátech, než jejich duchařskou zápletku. Svým způsobem je to však do jisté míry dost možné, protože rodiče jsou mnohdy opravdu schopní udělat pro své děti cokoliv a právě podobná zařízení mají jejich ratolesti přivést k disciplíně, kázni a dobrým studentským výsledkům.
Přiznám se, že na mne tento film zapůsobil mnohem více, než jsem původně očekával. Především pak po své psychologické stránce, než aby mě nějak vylekal svou duchařskou zápletkou. Ta zde totiž byla spíše odsunuta na druhou kolej a její absence by mi ani moc nevadila. Nejhlavnějším tématem zde totiž byl sám internát a místy až fašistický režim, který zde vychovatelky předváděly. Mladé dívky často dělají v pubertě nejrůznější vylomeniny, ale tohle byl opravdu krutý trest jejich rodičů. Ti naletěli na překrásné a působivé školní video, které láká do svých řad nové studenky. Nevědomky tak odsoudili své dcery k takovému teroru o kterém se nám nezdá ani v nejhorších snech. Vše začíná zabavením osobních věcí, šperků a knih. Následně jsou holky navlečeny do nepříliš pohodlných uniforem, které spíš vypadají jak tepláky. Budíček je brzo ráno a každý kdo nevyleze z postele je násilně odvlečen do sprchy. Vše začíná ranní rozcvičkou a potom se celý den musíte věnovat učivu. Na WC máte předem určený termín a pokud se vám chce během hodiny, dostanete pár ran rákoskou přes prsty. Když k tomu navíc připočítáme i hnusné jídlo a především stres není divu, že některé dívky to psychicky nezvládnou. Jenomže pomoci z venčí se nedočkají, protože internát je uzamčen na zámek a nikdo se z něj nedostane.
Právě po této stránce jsem s hlavními hrdinkami soucítil asi nejvíce a tvůrcům se skvěle dařilo pohrávat si s divákovou myslí. Místy byl film svým způsobem opravdu krutý a nechutný. Už dlouho jsem nezažil, aby mě film doslova uchvátil svou krutou podobou. Jenže tvůrci do děje přimíchali i duchařskou zápletku o temné historii internátu, která se po těch letech probouzí k životu. Zhruba od poloviny filmu tak máme šanci vidět i části roztrhaných a zakrvácených těl, podivně vypadající dívky, které se plouží po chodbách atd. Po této stránce filmu to už bylo však trošku zbytečné, protože tyto scény ač na oko děsivé, nám toho moc nedají. Navíc čím více se blížil závěr, tím jsem byl přesvědčený, že tahle série je snad prokletá. Ačkoliv se totiž tvůrcům vždy podaří navodit opravdu slušnou atmosféru, tak vše vždycky zbytečně pokazí v závěru. I tentokrát je to strašně rychle uspěchané, nevysvětlené a místy až chaotické. Přijde mi, že jim prostě ve finishi docházejí nápady a dech. Někdo by měl nejspíš korejcům ukázat, jak se závěry filmu dělají.
Asi nejzajímavějším bodem je pomalé rozvíjení samotných postav a především jejich různorodá charakteristika. Právě i díky tomuto faktu mě film zaujal asi nejvíc. Máme zde hlavní čtveřici dívek, které jsou naprosto odlišné a přesto se z nich postupně začnou stávat kamarádky. Máme zde šprtku Eun-soo, která má už dopředu naplánovanou budoucnost, ke kamarádkám je vždy vstřícná a snaží se jim ve studiu pomoci. Pak je tu Bo-ram, průměrná žačka, která dává přednost především kamarádství nežli učení. Navíc zde figuruje i jako jakási vypravěčka celého příběhu. Následuje Da-young, která je až nezdravě ustrašená, hysterická a především si nechá všechno líbit, protože má strach z ostatních. Toho využívá poslední z dívek rebelka You-jin (kterou jsem měl nejraději), ta si z ní dělá svého pucfleka. Navíc absolutně nerespektuje zdejší nařízení a má neustálé konflikty s vychovatelkami. Jenže díky svému chování to zde schytá asi nejvíc a její proměna patří mezi to nejpůsobivější, co je zde k vidění.
D-Day je film dvou tváří. Je však nezbytné říci, že na mě už hodně dlouho takhle žádný film nezapůsobil a nezanechal ve mně velmi zvláštní pocity. Po psychické stránce se to tvůrcům povedlo na výbornou a jejich ztvárnění šikany, teroru a psychického zhroucení je opravdu dokonalé. Téměř až do samého závěru jsem se do filmu opravdu zažral a proti vybudované atmosféře ani hereckým výkonům nemám absolutně žádné větší výhrady. Jenže velice podivný závěr mi lehce pokazil celkový dojem. Přestože je pěkně krvavý, tak mi jeho urychlení a především střih moc neseděl.
Hodnocení:
70%
Žádné komentáře:
Okomentovat