Frenzy (1972)

Jeden z posledních filmů velkého Alfreda Hitchcocka nás zavede do londýnských uliček, kde řádí sériový vrah s kravatou.

Londýnská policie řeší zapeklitý případ. V místních uličkách řádí záhadný vrah, který má již na svědomí několik žen. Všechny jsou uškrceny kravatou a jejich těla jen tak ledabyle pohozena na různých místech. Hlavním podezřelým se stává jistý Richard Blaney, který byl spatřen nedaleko místa poslední vraždy. Obětí se stala jeho bývalá manželka, ke které se choval vždy agresivně. Richard se začne před policií skrývat, protože je nevinný a rozhodne se pátrat po skutečném vrahovi sám.



Český název: Zběsilost
Režie: Alfred Hitchcock
Rok výroby: 1972
Délka: 116 min
Země: Velká Británie

Hrají:
Jon Finch ... (Richard Ian Blaney)
Alec McCowen ... (Šéf Inspektor Oxford)
Barry Foster ... (Robert Rusk)
Billie Whitelaw ... (Hetty Porter)
Anna Massey ... (Babs Milligan)
... a další


Frenzy je jedním z posledních filmů Alfreda Hitchcocka a přestože se jedná spíše o krimi thriller věřte, že by klidně mohl konkurovat většině italských giallo. Sám velký Alfred si tímto kouskem opět navýšil svůj kredit, protože spousta jeho fanoušků se již začala smiřovat s tím, že poslední dobou točil jen velice průměrné filmy, které už ztráceli lesk jeho největší slávy. A čím, že si je Hitchcock opět získal? Rozhodně tím, že pořádně přitvrdil na pilu a divákům nabídl spoustu opravdu skvostných záběrů v kombinaci s velkou dávkou černého humoru. Přesně tak jak to mají lidé rádi.

Zběsilost rozhodně není jen obyčejnou detektivkou, kterých existují stovky. Především díky skvělé práci hlavního kameramana Gilberta Taylora. Tenhle chlapík nám připravil opravdu nezapomenutelnou show a dokonale ukázal, že má smysl pro jednotlivé detaily. Převážně pak divákovi pěkně kousek po kousku poodhaluje hrůzné činy našeho vraha, který je ovšem i tak trochu nešika. Především pak scénka v náklaďáku s pytlem brambor stojí za vaší pozornost. S nutnou dávkou černého humoru si prohlédneme, co všechno musí mrtvola vytrpět i několik hodin po své smrti.

Tohle však nebyl jediný způsob jak pobavit diváka. O většinu zábavy se zde starala i šéf inspektorova manželka a její cizokrajná kuchyně. Svého manžela krmila opravdu zajímavými pokrmy, které by zřejmě nejedl ani váš pes. Vše bylo uváděno pod francouzskými názvy, které zněli docela líbezně, ale vzhledově se vám z toho bude zvedat žaludek. Ani není divu, že to náš milý polda potají vracel do hrnce. Tyto pasáže měli za úkol uvolnit atmosféru a lehce pobavit diváky, kteří to jistě vzali s povděkem.

Hitchcock mnohé překvapil určitou dávkou působivé brutality, která se v jeho filmech často neobjevovala a právě tento fakt byl tím hlavním impulsem k vytvoření skvělé atmosféry jenž nás provázela celým snímkem. Totožnost vraha nám totiž byla prozrazena velice brzy a tak musel režisér přijít s něčím opravdu velkým, aby dokázal udržet diváckou pozornost na nejvyšším levelu a to se mu troufám si tvrdit povedlo téměř dokonale. Především pak samotné vraždy vypadaly velice působivě a některé záběry jsou přímo delikatesou, které jsou k vidění například v Argentových filmech. Škrtící scény jsou do jisté míry brutální i surové, ale rozhodně velice působivé. Herečky předvedly neskutečně solidní výkony a mě nezbývá než jim zatleskat.

Herecké výkony celkově dopadly téměř na výbornou a nenašel jsem zde nikoho, kdo by se mi výslovně nelíbil. Jon Finch byl ve svém odrbaném saku přesně tím typem člověka, o kterém bych si i já myslel, že musí být zákonitě vrahem. Tím se také jeho postava lehce vymyká z celé řady hlavních hrdinů, jenž byli k vidění v Hitchcockových filmech. Podobně na tom byl i Barry Foster, který zde ztvárnil pěkného slizáka a prodavače zeleniny. Oba tito pánové byli hlavními tahouny celého filmu, plného skutečně zdařilých scén, humorných hlášek i kvalitně odvedené práce všech členů štábu.

Hodnocení:
80%