Giallo (2009)

Přirozená krása je mnohdy na obtíž!

Pohledná modelka Celine je při jízdě taxíkem unesena záhadným mužem, který jí uvězní v ponurém sklepení, kde s oblibou mučí a následně zabíjí své oběti. Jedinou dívčinou nadějí je její sestra Linda, se kterou mluvila krátce před únosem. Ta se vypraví informovat policii o zmizení své mladší sestry, kde je odkázána na inspektora Enza. Ten je pověřen vyšetřováním podivných zmizení zahraničních dívek, které jsou následně nalezeny mrtvé v ulicích města. Všechny se staly obětí sériového vraha, přezdívaného Yellow. Inspektor nejprve nechce, aby se Linda pletla do jeho případu, ale díky její tvrdohlavosti a charisma jí nakonec dovolí spolupracovat. Oba však musí jednat velice rychle, protože je jen otázkou času, kdy se šílený vrah rozhodne Celine zabít.



Český název: Bestie musí zemřít
Režie: Dario Argento
Rok výroby: 2009
Délka: 92 min
Země: USA / Itálie

Hrají:
Adrien Brody ... (Inspektor Enzo Avolfi)
Emmanuelle Seigner ... (Linda)
Elsa Pataky ... (Celine)
Robert Miano ... (Inspektor Mori)
Valentina Izumi ... (Keiko)
... a další


Před uvedením tohoto snímku očekával snad každý velký comeback mistra Daria k hororovému odvětví, ve kterém se již řadu let cítil jako doma. Jenže tohle oživení již upadajícího gialla mnohým velkou radost neudělalo. V žádném případě se mu totiž nepodařilo navázat na úspěchy svých prvotních kousků, které jsou považovány za jedny z nejlepších ve svém žánru. Je potřeba si přiznat, že svá nejlepší léta má už za sebou a přestože se vždycky těším na každý jeho kousek, tak po skončení tohoto filmu jsem lehce na rozpacích. Byl jsem trošku zklamán především tím, že Argento nedokázal přijít s něčím novým, co by jsme již neviděli jinde a ani samotná zápletka nebyla zrovna dvakrát úžasná.

Přitom začátek vypadal docela slibně a já se těšil na další úžasnou jízdu plnou houstnoucí atmosféry, barvitých mordů a famózního finishe, tak jak tomu většinou bylo. Žel nedočkal jsem se ani jedné z těchto věcí, tedy alespoň ne v takové míře jak bych si přál. Kriminální zápletka sice vypadala zprvu velice zajímavě a atmosféra pomalu nabírala na obrátkách, především díky scénkám ze sklepa a chuťovým fotkám na zdi policejní stanice, ale jak se ukázalo tak to byla jen taková malá kamufláž, jak nalákat diváky. Jako největší mínus vidím v tom, že nám byl vrah ukázán až příliš brzo a tím pádem bylo po překvapení. Retardované sadisty mám sice rád, ale tenhle se kromě uvízlého prstu a trošku krve na moc nezmohl.

Ani samotná postava detektiva Enza není příliš velkým lákadlem, protože tenhle přitroublý polda by bez své partnerky nedal zřejmě ani ránu. Na druhou mě však docela zaujala jeho minulost, která patří k tomu nejzajímavějšímu co je zde k vidění. Prozrazovat mnoho nebudu, ale v těchto pasážích je k vidění asi nejvíc krve v celém filmu a dvě scény mi určitě zůstanou ještě dlouho v paměti. Bohužel A. Brody mi nikdy nebyl zrovna dvakrát sympatický a jeho účast mě od filmu spíše odrazovala. No a jak se taky ukázalo jeho velice průměrný výkon, zcela zastínila jeho filmová parťačka. Emmanuelle Seigner ještě pořád dokazuje, že dokáže kromě svého manžela uspokojit i řadu diváků, přestože už pomalu stárne. Žádné erotické scény zde však nečekejte, přestože tahle diva se jim rozhodně nikdy nebránila. Zde si dokázala vystačit pouze se svým talentem a hereckým umem.

Přehlídka několika doslova nudných pasáží a nelogických scén mě však místy neskutečně štvala a přiznám se, že jsem měl občas nutkání film vypnout. Pořád jsem však doufal, že se vše obrátí k lepšímu a já se dočkám starého Daria, jak ho mám rád. Jenže jak se film pomalu vlekl ke svému konci, bylo po nadějích. Giallo není vyloženě špatným filmem, ale ani ničím zcela výjimečným. Je to takový průměrný kousek, který stačí bohatě vidět jen jednou za život.

Hodnocení:
Z úcty k Argentovi a nesmírné touze vidět od něj zase nějakou pecku, dám tomuhle snímku dle mého názoru slušných 60%