 |
| Trávit dovolenou v chatě poblíž městečka Drakho nebyl zrovna nejšťastnější nápad. Místní obyvatelé se totiž po nocích mění v krvelačné vlkodlaky. |
Marie je úspěšná spisovatelka románů. Její díla jsou mezi čtenáři velice oblíbená, ale práce jí zabírá spoustu času a po psychické stránce na tom začíná být dost špatně. Začíná mít zvláštní vidiny a nakonec zkolabuje. Její manžel Richard i doktor jsou přesvědčeni, že si potřebuje od všeho odpočinout, a tak odjedou na venkov. Pronajali si chatu poblíž malého městečka Drakho, jehož obyvatelé se zdají být na první pohled příjemní, ale skrývají děsivé tajemství. Po nocích se v okolí ozývá vlčí vytí a Marii pořád trápí zlé sny a vidí záhadné postavy. Navíc si přestává rozumět se svým manželem, který stále více času tráví v Drakhu ve společnosti s jednou vesničankou. Když se v okolí začnou ztrácet lidé a Marie se seznámí s bývalou jeptiškou Janice, začnou spolu poodhalovat děsivou pravdu o původu všech obyvatel. Nejde totiž o obyčejné smrtelníky, ale vlkodlaky toužící po čerstvém mase. Jejich další obětí se má stát právě nebohá Marie.
Český název: Kvílení vlkodlaků 4
Režie: John Hough
Rok výroby: 1988
Délka: 94 min
Země: Velká Británie
Hrají:
Romy Windsor ... (Marie)
Michael T. Weiss ... (Richard Adams)
Antony Hamilton ... (Tom)
Susanne Severeid ... (Janice)
Norman Anstey ... (šerif)
... a další
Ve vlkodlačí sérii Howling jsme se dostali až ke čtvrtému dílu. Původní film se dočkal docela velkých diváckých ovací, ale jak šel čas a natáčely se další díly od různých světových produkcí, tak jejich kvalita i oblíbenost začaly hluboce upadat. Po katastrofálním druhém a třetím dílu přišel na řadu tento díl, který je ovšem stejně špatný jako ty předešlé. Po americké i australské produkci si tak udělala ostudu i ta britská. Respektive režisér John Hough, jehož díla se do té doby pohybovala na hranici průměru. Natočil několik hororových filmů, mezi které patří: Twins of Evil (1971), The Legend of Hell House (1973), The Watcher in the Woods (1980), The Incubus (1981) a American Gothic (1987).
Scénář filmu vypadá docela zajímavě a i když není zrovna originální, tak sliboval parádní podívanou, která se ovšem nekonala. Zůstalo totiž jen u slov, ale finální fáze a celkový děj filmu vůbec zajímavý nebyl. Skoro celý film se vůbec nic neděje a to nejdůležitější pořád chybělo. Vlkodlaky samotné totiž máme možnost vidět až úplně na konci. Nevím jestli autoři neměli dost odvahy nebo finančních prostředků, leč film o vlkodlacích má být hlavně o nich a ne, že je skoro vůbec neuvidíme. Přitom za posledních zhruba patnáct minut na nás vybalili několik velice zajímavých scén, za které se nemusí vůbec stydět a které určitě stály za pozornost. Rozkládající se tělo prokletého člověka patřilo k tomu nejlepšímu, co bylo vidět a určitě bych vám tuto scénku doporučil. To samé platí o vlkodlakovi v kapli. Zbytek vlkodlaků byl totiž úplný shit a snad ještě větší ubohost než ve třetím díle. Herci vyfasovali umělé zuby, trochu make-upu a umělé štětiny, které možná rozesmějí, ale určitě nikoho nevystraší.
Atmosféra filmu tím pádem trpěla stejně jako diváci, protože se zde vyskytla slušná popová muzika, která dělala doprovod jinak zcela nudným scénám, jež mě osobně uspávaly. Poslední dobou společnost Řitka vydává vesměs samé filmy, které jsou přeplněny romantickými vsuvkami, jež mě osobně vůbec nezajímají a v hororových filmech jsou většinou úplně zbytečné. Producenti se tyto nudné pasáže snažili vyplnit erotickými vsuvkami, ale kromě jedné erotické scény, kdy byly vidět ženské přednosti, se opět uchýlili jen k trapnému americkému stylu, tedy vzdychání oblečených herců pod peřinou.
Herecké výkony byly opět dost tragické a v sérii Howling to již nikoho nepřekvapí. Lepší herci si totiž zakládají na osobní prestiži a vědí, že podobné laciné filmy jsou jednou velkou tragédií. Proto se nám předvedli jen další šašci, kteří si říkají herci a jejich výkon hraničí s amatérismem. Jediný kdo stojí za zmínku je Michael T. Weiss, který v té době teprve začínal a od natočení tohoto paskvilu šla jeho kariéra lehce vzhůru. Zahrál si například ve filmech Iowa (2005), Written in Blood (2002), nebo Freeway (1996).
Pokud jste fanouškem původního Kvílení vlkodlaků, tak raději zůstaňte jen u prvního dílu. Ostatní totiž nestojí vůbec za řeč a tento kromě dvou slušných scén rovněž ne. Můžu vám dát jen jednu radu a to: přetočte si film úplně na konec a podívejte se jen na posledních 10-15 minut. Zbytek je totiž ztráta času.
Hodnocení:
30%
Žádné komentáře:
Okomentovat