Shutter (2008)

Fotografie prý krade duši, někdy vás však přes ní může dostihnout vaše minulost…

Novomanželé Ben a Jane vyráží hned po svatbě do Tokia. Svou svatební cestu spojili s prací, protože Ben je uznávaný fotograf, který tam dostal velice zajímavou pracovní nabídku. Při cestě do jejich nového domova však mají podivnou autonehodu. S autem skončí v příkopě poté, co se snažili vyhnout záhadné ženě. Po té však náhle není ani památky a přestože jsou oba manželé v šoku, snaží se všechno hodit za hlavu. Jenže brzy začnou mít oba děsivé vidiny, ve kterých se jim zjevuje ona žena. Jde jen o přeludy či snad noční můry, nebo je za tím něco víc? Proč se na každé vyvolané fotce objevuje podivná šmouha? Jane se pustí do pátrání po totožnosti záhadné neznámé a postupně začne odkrývat děsivou minulost svého muže…

Český název: Clona

Režie: Masayuki Ochiai

Rok výroby: 2008

Délka: 85 min

Země: USA

Hrají:

Joshua Jackson …(Ben)

Rachael Taylor …(Jane)

Megumi Okina …(Megumi)

David Denman …(Bruno)

John Hensley …(Adam)

…a další

Byl jsem docela překvapený, když jsem nedávno zjistil, že jsem tomuto filmu ještě nevěnoval žádný komentář, přestože jsem jej viděl už dvakrát. Musel jsem to rychle napravit a pro osvěžení paměti jsem si tento remake pustil ještě jednou. Jenže ani na potřetí se prostě nemohu zbavit dojmu, že na původní snímek z roku 2004 to prostě nemá ani omylem. Vůbec nepomohlo, že se toho ujal japonský režisér, přestože právě on měl dopomoci Američanům vytvořit onu pověstnou asijskou atmosféru. Jenže ani tato americká předělávka prostě nemá šanci konkurovat svému předchůdci. Už by se na to měli „amíci“ vysrat. 

Shutter se snaží věrně držet svého předchůdce (tedy až na pár situací – momentů), přesto je hned od první minuty jasné, že půjde jen o jeho slabší odvárek. Od výběru herců počínaje, přes vytvořenou atmosféru, kameru až po rádoby lekací scény. Právě tyto „lekačky“ tu snad až na jednu výjimku moc nefungují, jsou snadno předvídatelné (no jasně, hlavně pro ty co už viděli originál). V původním kousku je představitelka Natre odpuzující již od pohledu a co teprve po „namaskování“ – tomu už se snad ani nedalo říkat odpor či hrůza – za to zde je Megumi celkem roztomilá a strach nenažene ani při nezapomenutelné „jazykové scéně“. Jenže takto to tady bylo úplně se vším.

Asi největší problém jsem měl s tím, že nás remake ochudil o některé vedlejší dějové „linky“ hlavně co se průběhu pátrání týká a právě tyto momenty (scény) se mi v originálu líbili moc. Stejně tak mi tu „vrzala“ i psychologická stránka filmu. Zatímco původní snímek měl strhující závěr, tak vyvrcholení remaku bylo takové mdlé. Takže pokud můžu doporučit, raději si najděte původní asijskou verzi, která vás uspokojí mnohem více, nežli tenhle podprůměrný kousek.

Hodnocení:
40%