 |
| Měl strašně rád ženy. Hlavně ty mrtvé.... Jeho nejmilejší hláška byla: ,,Pobavíme se kotě''. |
Režie: Matthew Bright
Rok výroby: 2002
Délka: 99.minut
Země: Velká Británie / USA
Hrají:
Michael Reilly Burke ... (Ted Bundy)
Boti Bliss ... (Lee)
Steffani Brass ... (Julie)
Deborah Offner ... (Beverly)
Matt Hoffman ... (Arnie)
...a další
O zfilmování příběhu masového vraha se postaral Matthew Bright, který se pokusil divákům co nejvíce ukázat opravdový život Teda Bundyho, muže jenž měl dvě tváře. O tom, že nejde o žádného začátečníka, ale zkušeného režiséra, svědčil již film Freeway (1996), solidní krimi thriller, ve kterém se objevili Kiefer Sutherland a Reese Witherspoon. Po Bundym se mu zřejmě zhnusilo násilí ve filmu a tak zatím jeho posledním filmem je romantická komedie Tiptoes (2003), která však již tak úspěšná nebyla.
Kdy vlastně začal Ted Bundy vraždit zůstává pořád záhadou, protože v jeho blízkém okolí začali mizet dívky již dávno předtím, než Ted Bundy potvrdil svou první vraždu. On však všechno popíral a dodnes se přesně neví kolik žen skutečně zavraždil. On sám se totiž přiznal pouze k zhruba třiceti případům. Obětí však mohlo a zřejmě bylo daleko více. To se však již nikdy nedozvíme. První vražda ke které se přiznal se stala v roce 1974, ve státě Washington. Nejprve vnikl do domu jedné studentky, udeřil ji do hlavy, poté sexuálně zneužil tyčí od postele. Dívka přežila, ale odnesla si z tohoto setkání trvalé poškození mozku. Za necelý měsíc provedl něco podobného druhé dívce, kterou ovšem unesl z domu a usekl jí hlavu. Lynda Ann Healyová se stala úředně první mrtvou obětí, ke které se Bundy přiznal. Poté následovaly další vraždy, které většinou páchal v lese, kde své oběti vylákal. Dokonce unášel své oběti i za bílého dne, a to hlavně díky svému charismatickému vzhledu, přesvědčivému chování a naivitě dívek. Bylo prokázáno, že své oběti zneužíval i po jejich smrti. Od ledna do června 1974 se při výslechu přiznal k minimálně osmi vraždám. Jeho řádění se přesunulo do státu Utah, kde studoval právnickou školu. Zde podle svých slov spáchal dvě vraždy, než udělal první osudovou chybu: 8. listopadu z jeho spárů utekla dívka Carol DaRonch, která dala policii popis pachatele i jeho vozu. Bundy ale jako by zmizel ze světa. Tedy jen pro policii, ne už tak pro nebohé dívky. 16. srpna byl policií dopaden a umístěn do Coloradské věznice. Kolik stačil mezi tím zabít dívek se policie nedozvěděla.
Tedu Bundymu se podařil při soudním procesu husarský kousek. Během přestávky uprchl ze soudní budovy, ale poranil si kotník. O necelý týden později ho policie opět dopadla. Jenže to by nebyl on, aby se mu 30. prosince 1977 nepodařilo utéct znovu. Nenápadně se přemístil na Floridu, kde chtěl začít nový život. Jenže se v něm brzy opět probudily jeho zvrácené choutky a v lednu roku 1978 zabil dvě studenky přímo na dívčí koleji. Jeho poslední obětí se stala teprve dvanáctiletá Kimberly Leachová. Poté byl opět dopaden policií, která poznala kradené auto. 31. července 1979 byl odsouzen k trestu smrti. Několikrát se mu však podařilo termín popravy oddálit, protože se rozhodl spolupracovat s policií (přiznal se k dalším vraždám) a pomohl jim při vyšetřování jiných sériových vrahů. Právě Ted Bundy se může pyšnit, že s jeho jménem je poprvé spojován výraz sériový vrah. O deset let později byla vykonána poprava. Ted Bundy zemřel 24. ledna 1989 na elektrickém křesle. Přesto všechno co udělal, ho obdivovaly stovky žen, které mu do vězení posílaly zamilované dopisy.
O samotné náplni filmu jsem už mluvil dost, takže teď něco k samotnému hodnocení. Díky režisérovi máme možnost sledovat obě povahy Teda Bundyho. Když je v blízkosti své přítelkyně Lee, tak dokáže být citlivý, pozorný a umí si pohrát s její malou dcerkou. Při sexuálních radovánkách má občas dost podivné nápady a tak není divu, že jim to v sexu dost skřípalo. Jakmile byl sám, tak změnil zcela své chování. Nejenom že kradl, ale také masturboval při špehování mladých dívek. Potom ho ovládla nezkrotná touha vlastnit každou ženu a tak se pustil směle do přepadávání a vražd. Jenomže on své oběti většinou znásilňoval až po smrti, což už jsou jasné známky nekrofilie. Bundy snad trpěl všemi úchylkami, které se dají vyjmenovat (tedy kromě homosexuality). Jednotlivé scény byly docela slušně sestříhané a kvalita záběrů byla velice uspokojující. Trochu mě však zarazila samotná hudba. Její výběr byl takříkajíc hodně divný. Protože při vraždách nám hrála veselá hudba, která doprovázela Bundyho blažený výraz a při této kombinaci mi přišlo, jako by se přede mnou neodehrávalo zabíjení, ale nějaká nová hra. Autor se nám jistě snažil tímto vyjádřit Bundyho černé svědomí, který na svých činech neviděl nic zlého ba naopak. Přišlo mu to velice zábavné. No a právě když se stalo něco nepříjemného hlavní postavě, tak hudba zvážněla a navodila správnou atmosféru. Ta sama osobě je docela smutná, protože už jen samotný děj filmu není určitě k smíchu.
Co však musím ocenit nejvíc je výkon herce M. R. Burkeho, který svou roli zahrál naprosto dokonale. Jeho projev, šílený výraz v obličeji i samotný vzhled ho přeurčili k této roli, která je pro něj jistě životní. Vidět jste jej mohli například ve filmu Mars Attacks! (1996), nebo vynikajícím thrilleru Death of a President (2006).
Bundyho přítelkyni Lee si zahrála Boti Blues, která se pustila i do odvážné erotické scény, při které padaly zábrany. Vidět jste ji mohli také ve filmu Pulse 2 či Warlock 3.
Jde o docela slušné zpracování příběhu masového vraha. Pro mě jde o jeden z nejlepších filmů z podobným tématem. Mé hodnocení je odvozeno především od celkové náplně filmu, výkonu hlavního herce a postavy Teda Bundyho.
Hodnocení:
70%
Žádné komentáře:
Okomentovat