Za ginipiggu 2: Chiniku no hana (1985)

A nyní vám názorně ukážeme, jak se porcuje lidské tělo!

Pohledná mladá dívka se vrací pozdě večer domů, když tu si všimne, že ji sleduje nějaké auto. V tu chvíli se dává na útěk, ale brzy ji doběhne cizí muž, který ji nejprve uspí a potom zaveze do svého temného sklepení. Dívka se probouzí připoutaná k posteli, okolní zdi jsou pokropeny zaschlou krví a kolem ní krouží onen muž oblečen do samurajského oblečení s podivným úšklebkem na tváři. Muž dívku uspí a poté jí začne postupně odřezávat jednu končetinu za druhou.

Režie: Hideshi Hino
Rok výroby: 1985
Délka: 42 min
Země: Japonsko
Alternativní název: Guinea Pig: Flowers of Flesh and Blood

Hrají:
Hiroshi Tamura
Kirara Yûgao

Režisér toho snímku se rozhodl pro jeho natočení poté, co mu byl údajně doručen balíček, který obsahoval 8mm snímek skutečné vraždy, sérii fotek a detailní popis hrůzného činu v několika dopisech. Tímto krátkometrážním snímkem se rozhodl zrealizovat hrůzný čin pěkně krůček po krůčku a podělit se o něj s námi diváky. Jeho počin se kupodivu dočkal v rodném Japonsku docela slušných ovací, avšak ve zbytku světa již nikoliv. Japonci jsou však od přírody jinak stavění a na tyto zrůdnosti se dívají úplně jiným úhlem pohledu. Navíc se tento díl Guinea Pig dočkal i nečekané publicity v USA, kdy po jeho shlédnutí herec Charlie Sheen kontaktoval FBI, protože byl přesvědčený, že jde o skutečné video a chtěl ať to policie prošetří. Jak se později ukázalo, byl to právě tento nečekaný impuls, jenž tento díl proslavil i za hranicemi své rodné země.

Předem upozorňuji, že tento díl není pro slabé nátury, protože gore scény jenž jsou zde k vidění ocení jen opravdoví gurmáni tohoto žánru. Při jeho sledování jsem zůstal po celou doslova přikován k obrazovce a neskutečně si užíval jednu scénu za druhou. Nevím možná jsem už podobnými snímky zdegenerován, nebo mě nějakým způsobem neskutečně přitahují, ale tohle byla doslova pastva pro oči. Některé scény sice byly hodně vyumělkované, ale většina snímku vypadala docela realisticky (na tehdejší dobu) a především hodně morbidně. Přesně tak se mi to líbí a od podobných kousků to vyžaduji.

Na rozdíl od prvního dílu se jde tentokrát rovnou na věc. Divák nemusí čekat dvacet minut, než se objeví první krev, ale maník v samurajských hadrech nám nejprve poví svou filozofii o kráse lidské krve, která pomalu vytéká na hebkou kůži. Po chvíli vezme svou práci pořádně od ruky a začne s postupnou amputací lidských končetin. Zatímco řezaní rukou se mi docela líbilo a to i především díky solidnímu zvukovému doprovodu, tak u nohou si nelze nevšimnou umělosti a především gumovitosti dolních končetin. Krve sice stříká po čertech hodně, ale tady jsem jim nevěřil ani nos mezi očima. Když poté přišli na řadu vnitřnosti a následně se vzduchem mihla i sekera, tak jsem si chrochtal blahem. Finální ukázka mužovy sbírky již patřila mezi takové chuťovky pro otrlé, kterým se podobná morbidní show líbí.

Hodnocení:
80%