Jednoho mrazivého dne roku 1982 se členové americké
výzkumné stanice na Antarktidě stanou svědky bláznivého počínaní jejich
norských kolegů, kteří ve vrtulníku pronásledují psa a snaží se jej zabít. Při svém
neopatrném počínání však oba umírají a pes zůstává na jejich základně. Pilot
MacReady chce zjistit, proč se Norové chovali jako blázni a tak se vydává na
jejich vzdálenou základnu, kterou však najde totálně zničenou a bez známek
života. Při bližším průzkumu objeví spoustu důkazního materiálu o objevení
mimozemské lodi i cizího organismu, mrtvé tělo jednoho z Norů, jenž
evidentně spáchal sebevraždu a ohořelé pozůstatky čehosi, co nedokáže
identifikovat. Posléze se vrátí zpět na svou základnu, aby informoval kolegy o
svém nálezu, ale tím hrůza nekončí, ba právě začíná. Ukáže se totiž, že
zachráněný pes není psem, ale zákeřným organismem, který dokáže imitovat věci
(vzít na sebe jejich podobu), zvířata i lidi a počet přeživších se začne
rapidně snižovat. Všem dojde, co se odehrálo na norské základně a je jasné, že
musí zabránit, aby se ta „VĚC“ dostala do civilizace. Jenže jak jí zabít a
hlavně zjistit, kdo je skutečně člověkem a kdo jen jeho vražednou kopií.
MacReady si uvědomuje, že nemůže věřit vůbec nikomu…
Český
název: Věc
Režie:
John
Carpenter
Rok
výroby: 1982
Délka:
109
min
Země:
USA
Hrají:
Kurt Russell...(MacReady)
Keith David...(Childs)
T.K. Carter...(Nauls)
Donald Moffat...(Garry)
Wilford Brimley...(Dr. Blair)
David Clennon...(Palmer)
...a další
Carpenter natočil opravdu téměř bezchybný scifi horor,
který patří mezi vůbec nejlepší kousky tohoto žánru. Stavět mohl především na
vynikajícím výkonu Kurta Russella, jenž se zde předvedl opravdu ve špičkové formě.
Není žádným tajemstvím, že se režisér nechal inspirovat filmem The Thing from
Another World (1951), který jej donutil přečíst si povídku Johna W. Campbella -
Who Goes There?. Byl tímto příběhem natolik fascinován, že jej prostě musel
přenést na filmové plátno a díky tomu mohl vzniknout jeden z nejlepších filmů,
který jsem dosud viděl. Carpenter se sice na rozdíl od svých předchůdců dvojice
Christian Nyby, Howard Hawks držel věrněji psané předlohy, ale i on sáhl k několika
velkým změnám a vlastním nápadům. Což mu však nemůžeme mít za zlé.
Mrazivé prostředí sebou přineslo ještě mrazivější
atmosféru, která vám nedá ani na chvíli oddechnout a následujících 109 minut se
proměnilo v neskutečnou jízdu, při které se vám nejednou zatají dech. Skutečně
precizní speciální efekty jsou zlatým hřebem večera a jejich tvůrci si zaslouží
(a nejen můj) neskonalý obdiv. Všechny ty metamorfózy mimozemského organismu a
imitace lidských schránek – to prostě nevymyslíte ani v těch nejšílenějších
nočních můrách. Na tehdejší dobu prostě mistrovské dílo. Místy mi sice režisér
lehce brnkal na nervy – protože se tu objevilo několik nelogických kopanců, ale
ty protentokrát rád hodím za hlavu a nemíním se v nich více babrat.
Kromě výborně
zvládnutých efektů a hereckých výkonů, mě zde ještě navíc zaujala hudba
Morriconeho, který patří mezi skladateli mezi moje vůbec nejoblíbenější tvůrce.
Stává se mi to málokdy, ale v některých situacích mi skutečně přeběhl i onen
pověstný mráz po zádech. Rozhodně si tento film řadím mezi svou TOP 10 – snad i
5 nejlepších scifi hororů, které jsem do dnešního dne měl tu čest vidět. Přesto
tomu plný počet nedám, protože pár chybiček tu přece jenom bylo.
Hodnocení:
90%
Žádné komentáře:
Okomentovat