 |
Will Smith se pokouší najít protilék proti zákeřnému
viru, který proměnil většinu obyvatel New Yorku a možná většinu lidské populace
po celém světě v agresivní tvory lačnící po lidské krvi…
|
Vše začalo vytvořením „nového léku“, který měl
dopomoci k boji s rakovinou. Jenže se projevili vedlejší příznaky,
které měli katastrofické následky pro většinu lidské populace. Agresivní virus
během krátké chvíle infikoval většinu lidí v New Yorku a ten byl uvržen do
přísné karantény. Po třech letech se zpustošeným velkoměstem prohání ve svém
automobilu armádní poručík a vědec Robert Neville, který zůstal z neznámého
důvodu vůči viru imunní a zoufale se snaží najít poslední zbytky potravin a
pohonných hmot. Společnost mu dělá jen jeho fenka Sam a několik figurín. Robert
se snaží za každou cenu najít protilék a stále věří, že nezůstal jediným
žijícím člověkem nejen ve městě, Spojených státech ale i na světě. Větší
starosti než nedostatek jídla mu však každý večer dělá tma, protože s jejím
příchodem se napovrch vrací zmutované oběti zákeřného viru…
Český
název: Já, legenda
Režie:
Francis
Lawrence
Rok
výroby: 2007
Délka:
101
min
Země:
USA
Hrají:
Will Smith...(Robert Neville)
Alice Braga...(Anna)
Charlie Tahan...(Ethan)
Salli Richardson-Whitfield...(Zoe Neville)
Willow Smith...(Marley Neville)
...a další
Post-apokalyptická lahůdka, nebo jen další polo-zombie
brak? Přesně tuto otázku jsem si pokládal hned několikrát, ještě než jsem
vložil DVD do svého přehrávače. Zápletka nevypadala nikterak originálně, ale
jak jméno režiséra, tak hlavního představitele ve mně vzbuzovali jistou naději,
že by tentokrát mohlo jít o vskutku zajímavou podívanou. Tenhle film má skutečně
skvělý začátek, kdy se Will prohání ve svém bouráku opuštěným New Yorkem a pronásleduje
divokou zvěř (tahle scéna mě naprosto dostala). Lepší vstup na scénu jsem si
snad ani nemohl přát.
Atmosféra v tu dobu měla neobyčejně zajímavé grády,
protože divák pořád s napětím očekává, co že ten záhadný virus udělal se všemi obyvateli…Jakmile
to však na nás tvůrci vybalí, tak jsem si musel zakrýt údivem ústa, stejně jako
pornoherečka, když na ní vytáhne své nádobíčko její černošský kolega. Digitální
zombíci vypadali k smíchu a já dostal chuť to okamžitě vypnout. Neudělal jsem to
a ani toho moc nelituju, protože i v dalším průběhu filmu dokázal film držet
stanovenou laťku napětí, akce, smutku a občas i humoru. Ovšem tento zvrat jsem
až do samotného konce, prostě nebyl schopný pořádně rozchodit.
Nemám na mysli pronásledování
srny do potemnělé budovy, ani následné hledání psa – v tuto chvíli byla
atmosféra pěkně ponurá – přesně takhle to mám rád a navíc se mnou osud
čtyřnohého přítele následně trochu zamával – docela jsem si to psisko oblíbil,
jenže finální útok na barák – to už na mě bylo prostě moc. Prostě čím víc se
začal film blížit ke svému konci, tím mě začal bavit míň a míň. Což byla
obrovská škoda a ještě bych tvůrcům vytkl to, že se mohli více zaměřit na
minulost hlavního hrdiny. To si však zřejmě nechali na pokračování, které nám
už několik let pořád slibují. Třeba se jednou dočkáme. I přes mírné zklamání
však v tomto filmu pořád vidím jistý příslib toho, že to se zombie
tématikou možná není tak marné (hlavně s tou novodobou).
Hodnocení:
70%
Žádné komentáře:
Okomentovat