Lucio Fulci probouzí egyptské ZLO, které bude následně
řádit až na dalekém Manhattanu…
|
Profesor George Hacker je společně se svou manželkou
Emily a dcerou Susie na „pracovní dovolené“ v Egyptě. Hacker je totiž
uznávaným archeologem a nyní se mu naskytla možnost prozkoumat dosud neotevřenou
hrobku. Nedbá varování místních, že toto místo je prokleté a rozlomí pečeť. V hrobce
však následně dojde k podivnému úkazu, který jej dočasně připraví o zrak a
na světlo se dostane prastará entita, která zde byla uvězněna. Jeho dcera v tu
samou chvíli dostane od neznámé slepé ženy tajemný amulet a ZLO se jí nenápadně
zmocní. Po jejich návratu na Manhattan se začnou v blízkosti rodiny dít
podivné věci, dojde k několika nevysvětlitelným zmizením i úmrtím a kromě
Susie se začne chovat divně i její mladší bratr Tommy…
Český
název: Dítě z Manhattanu: Ďábel přichází
Režie:
Lucio
Fulci
Rok
výroby: 1982
Délka:
89
min
Země:
Itálie
Hrají:
Christopher Connelly...(Profesor George Hacker)
Laura Lenzi (Martha Taylor)...(Emily Hacker)
Brigitta Boccoli...(Susie Hacker)
Giovanni Frezza...(Tommy Hacker)
Cinzia de Ponti...(Jamie Lee)
Cosimo Cinieri (Laurence Welles)...(Adrian Mercato)
...a další
Lucio Fulci sice nikdy nepatřil a ani patřit nebude do
mé režisérské TOP 10, ale viděl jsem od něj už dost filmů a některé z nich
se mi hodně líbili. Což znamená, že uznávám jeho kvality a vždy se rád podívám
na nějaký jeho kousek, když se mi zrovna dostane pod ruky. Tento film jsem však
mnohokrát přešel bez povšimnutí, přestože mi trafikové DVD doma leželo už dost
dlouhou dobu. Hlavním důvodem bylo to, že jej dost lidí označuje za jeho vůbec
nejslabší film. Po jeho zhlédnutí však s tímto tvrzením musím nesouhlasit.
Nejde sice o nic světoborného, ale taková Smrtící spona byla mnohem horší.
Většina jeho filmů se dělí na zombie a giallo, ale
tentokrát nám Fulci zabrousil do zcela odlišných vod než je pro něj typické,
což také nemusí každému vonět. Zvláště když mysteriózní zápletka občas zápasí s logikou
a v některých pasážích vyloženě nudí. Úvod v Egyptě příjemně
navnadil, vdechla na mě atmosféra rozpáleného písku a prastarých hrobek a
samozřejmě nechybělo ani několik pastí. To bylo samozřejmě v nejlepším pořádku
a nějak výrazněji mi nevadil ani přechod na Manhattan. Byl jsem zvědavý, kam se příběh dále posune,
ale pomalu to začalo skřípat.
Přišlo mi, jakoby spousta scén bylo jen tak ledabyle
nahozených, aby se splnila kvóta úmrtí, děsivých nočních můr a přeludů – jenže mnohdy
to docela postrádalo logiku. Ono je totiž pěkné, když se divák dočká několika
tajemných vražd či zmizení (zvlášť když v pozdější fázi nechybělo ani
gore), ale jako celek to na mě působilo až moc vyumělkované (poslepované) z nápadů,
které scénáristu napadli během sesmolení zápletky s odstupem dní, kdy na
tom pracoval. Což je jeden z důvodů, které mi vadili asi nejvíc.
Kupříkladu scéna s ptáky byla pěkná na efekt (trhající se tvář), ale
vycpaní ptáci na provázku (z dálky viditelném) to bylo spíš k smíchu.
Herecké výkony rovněž nejsou nikterak okouzlující, ale
to neznamená, že by byli vyloženě špatné. Přesto si neodpustím poznámku, že oba
dětští představitelé byli místy na ránu. To Cosimo Cinieri – nebo chcete-li Laurence
Welles, podal slušný výkon a detail na šílenost v očích, když se ho
zmocnila síla amulety, byl hodně silný. Manhattan Baby nám tak
nabídne několik velice slibných momentů, kvůli kterým si nezaslouží opovržení
ani zaškatulkování mezi vyloženě špatné filmy. Ale jak už jsem poznamenal
dříve, dost věcí je tu ledabyle nahozených a jako celek to nezapůsobilo tak jak
by mohlo. Bohužel.
Hodnocení:
40%
Žádné komentáře:
Okomentovat