Na téhle lodi rozhodně záchranu nehledej! |
Český název: Loď smrti
Režie: Pau Freixas
Rok výroby: 2003
Délka: 105 min.
Země: Španělsko/Mexiko
Hrají:
Silke ... (Sara)
Unax Ugalde ... (Iván)
Adrià Collado ... (Victor)
Andrés Gertrúdix ... (Edgar)
Hèctor Claramunt ... (Lince)
Lluís Homar ... (Kapitán)
... a další
Tento kousek by se dal lehce přirovnat k filmu Dead Calm, který rovněž není čistokrevným hororem, ale spíše by se dal zařadit do kategorie drama/thriller. Filmy, které se odehrávají na širém moři a diváka okouzlí především svou psychologickou hrou, kdy si atmosféra hraje s vaší myslí, mám velice rád, ale tady jsem se toho dočkal opravdu jen ve velmi malé míře. Loď smrti patří do lehkého podprůměru především díky docela lacinému a nepříliš originálnímu scénáři, ve kterém lze najít spoustu chyb a trhlin. Jako celek totiž film rozhodně divákovi nenabídne žádnou extra velkou porci zábavy, akce a už vůbec ne excelentní herecké galapředstavení. Film se k mému velkému překvapení dokonce dočkal i jednoho vítězství a dvou nominací na španělském filmovém festivalu. Asi měli v té době Španělé docela krizi na natáčení lepších filmů.
Největším problémem je zde totiž spousta žánrového klišé, šablonovité a především hodně stupidní chování většiny postav, které místy dosahuje opravdu velké dávky totální debility. Ovšem lhal bych, kdybych řekl, že jsem se při jeho sledování nudil k smrti. Dá se zde nalézt i několik kladů a předností, jenž vás určitě zaujmou. Samotné prostředí bylo vybráno docela dobře, protože staré lodě vždy v sobě skrývají určitou dávku tajemna a zvláště, když divák pořádně netuší, co že je vlastně její posádka zač a co skrývá ve svém nitru. Moc vás ovšem nechci zbytečně navnazovat, protože zde rozhodně nečekejte žádnou hororovou přehlídku brutálních záběrů, krve či jiných nechutností. Přesto se musí režisérovi jedno nechat: u něj si totiž nikdy nemůžete být jistí, koho pošle na věčnost příště, protože tenhle pán si rozhodně nedělal se svými postavami žádné servítky a klidně by je nechal pochcípat všechny.
Jenže největším problém nebyly ani tak jednotlivé charakteristiky postav, které byly až na několik výjimek docela zajímavé a barvité, ale spíše samotné herecké výkony. Musím se přiznat, že jsem si zde dokonce několik postav oblíbil, ale postupem času jsem už jen s velkým očekáváním doufal, že budou další na řadě. Jejich stupidní chování a na první pohled nedokonalost z nich udělala pouze obyčejné pěšáky v příliš průhledné scénáristově hře. I samotný výběr hereckého obsazení se moc nevyvedl, protože ať vypadali jednotliví herci sebetvrději, jejich nepřirozené vystupování je často doslova dostalo do kolen. Nejvíc musím asi pochválit španělskou herečku Silke Hornillos, která si zde střihla roli fotografky Sáry. Mužské publikum určitě nejvíce potěšila odhalením svých vnad, ale určitě i svým příjemným vystupováním a hereckým nadáním. Z herců, jenž hráli záporné postavy námořníků, se mi nejvíce líbil představitel kapitána Lluís Homar, který si zahrál v několika známějších filmech jako třeba Cobardes, The Distance nebo BackWoods. Asi nejznámější tváří je však mladý herec Unax Ugalde (Rosario Tijeras, Goya's Ghosts). Ten se zde však zrovna dvakrát nevyznamenal a patřil k těm slabším kouskům.
Loď smrti je hodně nevyrovnaným filmem, ve kterém se dá sice nalézt několik světlejších momentů a scén, jenž stojí za vaší pozornost, ale jinak jde o podprůměrnou záležitost. Navíc podle mě trvá tenhle film zbytečně moc dlouho a obsahuje spoustu zbytečností a stupidních prvků, které totálně shodily jeho celkový kredit. Samotný trailer je rozhodně lepší než-li celý film.
Hodnocení:
40%
Žádné komentáře:
Okomentovat