Cat People (1982)

Jejich tajemství může být nebezpečné jak pro jejich okolí tak i pro ně samotné. Odolají svým touhám nebo se poddají svým chtíčům.

Na začátku filmu se dozvíme, že někde v poušti kdysi dávno žil kmen, který uctíval černé leopardy jako své božstvo (dokonce přebývaly šelmy v postavené svatyni) a obětoval jim ženy. Podle všeho se s nimi leopard spářil a vzešla tak rasa kočičích lidí poznamenaných kletbou.



Český název: Kočičí lidé
Režie: Paul Schrader
Rok výroby: 1982
Délka: 113 min
Země: USA

Hrají:
Nastassia Kinski ... (Irena Gallier)
Malcolm McDowell ... (Paul Gallier)
John Herd ... (Oliver Yates)
Annette O'Toole ... (Alice Perrin)
Ruby Dee ... (Female)
...a další


O mnoho let později se na New Orleanském letišti potkávají sourozenci Paul a Irena, kteří byli od sebe dlouho odloučeni. Jejich rodiče zemřeli a své dětství prožili v různých sirotčincích. Společně začnou žít v bratrově domě a zdá se, že by mohli fungovat jako normální rodinka. Irena začne pracovat v místní Zoo, kde se seznámí s charismatickým správcem Oliverem. Ze všeho nejvíc ji přitahuje černý leopard, který byl nedávno chycen, když napadl bezbrannou ženu. Irena je zněj naprosto očarována aniž by tušila, že tato šelma s ní má společného mnohem víc, než se může na první pohled zdát. Irena a Paul totiž skrývají děsivé tajemství, které se dědí z generace na generaci. Měli by se totiž vyvarovat alkoholu, vášni a sexu. Jinak se totiž kletba vyplní a oni dostanou obrovskou chuť ochutnat čerstvou krev.

Americký horor z roku 1982 je remakem klasického filmu, který v roce 1942 natočil Jacques Tourneur se Simone Simonovou. Novou podobu režiroval Paul Schrader, autor kontroverzního životopisného filmu Mishima, ale především scenárista filmu Poslední pokušení Krista. Režisér se původního díla moc nedržel a pokusil se jít vlastní cestou. Zatímco originál se drží spíše dramatického pojetí a nepokouší se moc experimentovat, tak tento snímek ho převyšuje hlavně co se speciálních efektů týká. Úvodní scéna slibuje, že by se zde mohlo odehrávat opravdové ‘‘zvěrstvo‘‘, ale jak se postupem času ukázalo zas tak žhavé to nebylo.

Začátek filmu se nese v dosti nudném tempu a seznamování diváků s hlavními postavami. Zatímco krásná Irena touží po šťastné rodině a klidu u rodinného krbu, tak její bratr už ve své mysli vytváří zvrhlé plány. Hned od začátku je jasné, že nebude žádným svatouškem. Atmosféra filmu v tu dobu značně trpí nezáživným dějem a vše se začíná měnit až scénkou s prostitutkou. Tady poprvé přichází na scénu i trocha té erotiky, která nás na rozdíl od originálu bude provázet celým filmem. Režisér se konečně rozhodl trochu více přitvrdit a na scéně se objeví první kapky krve, které se následně v Zoo změní i na pokus o gore scénu. Tady se mění i dosavadní stereotypnost filmu. Divák je konečně odměněn za svou trpělivost rychle odsýpajícím dějem, kdy se na chvíli objeví trocha té romantiky a polibků, které následně vystřídá další mord a odhalení tajemství této povedené rodinky. Potom se film změní zase v obyčejné drama ozdobené psychologickým nátlakem a dalšími erotickými scénami. Ty vyvrcholí odhalením mladé Nastassii, která má rozhodně divákům co nabídnout. Poté už následuje lehce zvrácený závěr, který některé potěší, ale některé i dost zklame. Přece jenom si diváci zasloužili za svou trpělivost trochu větší porci hororové podívané.

Hudební doprovod jsem moc nevnímal, protože ve filmu nebyl zas až tolik podstatný, ale v některých pasážích byl příjemným doplněním trochu nudnějšího děje. Jednotlivé proměny v šelmy se mi docela líbily, ale po trikové stránce bych je na tehdejší dobu zařadil mezi čistý průměr. Producenti jich mohli rozhodně nabídnout víc, protože na nich vyloženě šetřili a ty tři- čtyři scénky jsou docela málo. Tedy alespoň pro mne, hororového fandu. V neposlední řadě musím pochválit především herecké výkony, které držely průměrnou úroveň celého filmu nad vodou. Musím pochválit hlavně tehdy třiadvacetiletou Nastassiu Kinski, která přestože byla v mnoha scénách převážně úplně nahá, dokázala nesklouznout za hranici vkusu a spadnout tak do laciné vulgarity. Naopak, erotika v jejím podání je propracovanou a hezkou směsí něhy, drsnosti, ostychu, touhy, obav i hladu po milování (což ocení hlavně pánové).

Tento film by si neměli nechat ujít především fanoušci N. Kinski a příznivci lehké erotiky. Herečky se zde určitě nestyděly a divákovi předvedly všechny své přednosti. Děj filmu měl však značné výkyvy a dost často nudil. Atmosféra filmu se podobala jízdě na horské dráze, kdy v některých pasážích musela hororového fanouška zahřát u srdce a následně se objevili zase scény, při kterých bych nejraději zmáčkl rychlé přetáčení. V konečném hodnocení jde tedy o čistý průměr.

Hodnocení:
50%