 |
| Říká se, že každá svatyně skrývá nějaké to tajemství. Tahle je však vstupní branou do světa démonů. |
Řádění Teutonských rytířů neznalo ve své době mezí. Stali se postrachem všech pohanů, kteří pro ně nebyli nic víc, než vyznavači ďábla a čarodějnictví. Jedna taková skupina vyvraždí celou vesnici, mrtvá těla nahází do hluboké jámy, půdu vysvětí a vystaví na ní obrovskou svatyni. Uběhne tisíc let a kolem svatyně vznikne velké město. Boží svatostánek má na starosti místní biskup, kterému zde pomáhá Otec Gus, kostelník a jeho rodina. Kromě nich tady momentálně pracuje restaurátorka Lisa a mladý archivář Evan. Lisa jednoho dne nalezne podivný svitek, který se následně pokouší rozluštit právě Evan. Díky tomu nalezne v podzemí svatyně obrovský bílý kříž. Aniž by si uvědomil jeho pravý význam, pokusí se s ním manipulovat. Nevědomky tak uvolní démonické zlo, které nesmí za žádnou cenu opustit prostory svatyně. Jinak mu už nebude nic stát v cestě, aby ovládlo celý svět.
Český název: Svatyně
Režie: Michele Soavi
Rok výroby: 1989
Délka: 98 min
Země: Itálie
Alternativní název: The Church
Hrají:
Hugh Quarshie ... (Otec Gus)
Tomas Arana ... (Evan)
Feodor Chaliapin Jr. ... (Biskup)
Barbara Cupisti ... (Lisa)
Asia Argento ... (Lotte)
...a další
Už samotné spojení Soavi-Argento vzbuzovalo u fanoušků obrovské očekávání, protože oba pánové jsou dodnes v Itálii velice oblíbení. Do jaké míry se jim to však povedlo, když se jejich dílo setkalo s opravdu rozporuplnými pocity u diváků? Nelze popřít kvalitu tohoto filmu, jenže v některých pasážích to až nepěkně skřípalo. Mohl za to lehce nevyvážený scénář, nebo oba pánové špatně spolupracovali? Každopádně za sebe můžu říct, že já jsem byl ve finále celkem spokojený o čemž bude svědčit i mé nadprůměrné hodnocení. Přestože mám k tomuto snímku celou řadu výhrad, jako celek to u mě obstálo.
Především samotný začátek nabízí úchvatnou podívanou na vyvraždění vesničanů a jejich hromadný pohřeb. V těchto chvílích hrály prim pěkné kostýmy rytířů a lehce gumové efekty. Co na tom, že hlava vypadala uměle a meče se při ponoření do těla zasouvaly dovnitř. Nekompromisní vyvraždění žen a dětí navodilo opravdu hustou atmosféru, která měla i nadále gradovat ve velkém stylu, jenže...
Poté nastal jakýsi chvilkový zlom, kdy jsem se začal nehorázně nudit. Na můj vkus zde účinkovalo až moc postav a seznamování s každou z nich bylo do jisté míry hodně zdlouhavé. Naštěstí situaci zachránila skupina Goblin, která mě zatím nikdy nezklamala. Její hudbu bych mohl poslouchat celé dny pořád dokola. Když už se začal děj konečně rozjíždět, tak se atmosféra vrátila do starých kolejí. Diváci jen s napětím sledovali každý Evanův krok a osvobozením zla, se začalo vše jenom zlepšovat. V těchto chvílích přišla řada pro triky a masky, které určitě stojí za pozornost (tedy alespoň některé).
Bohužel ani teď si nelze nevšimnout, že tvůrci kladli důraz především na jednotlivé scény, než na film jako celek. Některá úmrtí jsou totiž velice zdařilé, jejich provedení originální a snad i děsivé, jenže tyto scény netrvají moc dlouho a hned v zápětí se dočkáme opět dávky nudnějších momentů. Takhle na přeskáčku to snad fungovalo až do úplného závěru a já dodnes nepochopil, proč se tvůrci nedokázali odvázat mnohem víc. Jak Argento, tak i Soavi už ukázali, že umí točit hodně dobré filmy, ale tady to dost skřípalo. Samozřejmě je to jen můj názor, ale dovolím si tvrdit, že závěr byl doslova tragický. Naprosté pohřbení všeho, co do té doby vytvořili. Zobrazení satana mi totiž nepřišlo ani směšné a už vůbec ne děsivé. Nebýt té nahé kočky, tak jsem si připadal jak při sledování animované pohádky.
Herecké výkony jsou rovněž dost různorodé. Asi nejvíce se mi líbil kostelník, motorkáři a modelka. Těžko totiž vybrat, kdo byl vlastně hlavní postavou tohoto filmu, protože nikdo nedostal pořádnou dávku prostoru k tomu, aby se mohl výrazněji prosadit. Měl to být snad černý kněz Quarshie, který neuměl ani latinsky (aby náhle v závěru dokázal přeložit tisíc let starý text)? Byla to Lisa, jenž od půlky hrála až páté housle? Někoho možná potěší účast Asii Argento, ale její role byla tak malá, že jí mohl hrát kdokoliv.
Přesto všechno co jsem chválil, ale i kritizoval, dám tomuto snímku nadprůměrné hodnocení. Nejvíce mě okouzlil začátek a prostředek filmu. Dále pak musím pochválit hudební vložku, která byla tím nejlepším, co si z tohoto filmu odnáším společně s vyvražděním vesničanů. Skloubení Philipa Glasse a Goblinů je prosto dokonalé. Souhlasím s názorem mnoha lidí, že Soavi skutečně závěry točit neumí! La Chiesa je totiž především filmem silných momentů, na které člověk jen tak nezapomene, kdežto jen málo kdo si bude pamatovat, jakže ten film vlastně skončil.
Hodnocení:
70%
Žádné komentáře:
Okomentovat