Jungfrukällan (1960)

Ingmar Bergman tento film natočil podle staré severské pověsti, která je plná lásky a víry v boha, ale i krutosti a pomstychtivosti.

Töre a jeho rodina jsou hluboce věřící lidé, kteří žijí na svém statku. Rádi poskytují útočiště prostým příchozím, kterým nabízí kromě střechy nad hlavou i práci. Jednoho dne se vydává jejich neposkvrněná dcera Karin do kostela, aby tam odvezla panenské svíčky na mši. Po cestě je však napadena třemi pastevci, kteří jí nejprve znásilní a poté i zabijí. Když se otec dozví o smrti své dcery stojí před velice těžkým rozhodnutím. Jeho touha po pomstě je však větší, než všechny morální zásady a víra v boha.


Český název: Pramen panny
Režie: Ingmar Bergman
Rok výroby: 1960
Délka: 86 min
Země: Švédsko
Alternativní název: The Virgin Spring

Hrají:
Max von Sydow ... (Töre)
Birgitta Valberg ... (Märeta)
Gunnel Lindblom ... (Ingeri)
Birgitta Pettersson ... (Karin)
Allan Edwall ... (Beggar)
... a další

Tento film je dalším z velké řady Ingmarových snímků, který je často zařazován hned do několika filmových žánrů najednou. Jeho díla jsou totiž natolik specifická, že se svým pojetím nepatří jen do jednoho určitého. Tentokrát jde především o skvělé psychologické drama s příchutí hororové atmosféry. Ti z vás jenž znají režisérovu tvorbu ví, že je tu čeká další skvělá podívaná plná skličující atmosféry a mistrné práce – tedy prvků které zdobí všechny Bergmanovy filmy. Tentokrát se nechal inspirovat starou severskou legendou plnou nevinnosti, zloby a touze po krvavé pomstě. Rovněž není žádným tajemstvím, že se tento kousek stal vzorem pro Cravenovu prvotinu The Last House on the Left a mnoho dalších filmů.

Příběh nás zavede ještě do doby, kdy byli lidé silně věřící, soudržní a především velice důvěřiví. Černobílý obraz dal skvěle vyniknout krásám severské přírody, která bude stoprocentně lahodit vašemu oku. Pěkné dobové stavení, vybavení domu i šumící řeka nás pomalu, ale jistě zatáhnou rovnou do děje a dají nám pocítit vůni starých časů. Za doprovodu velice vydařeného hudebního doprovodu se před námi začnou postupně odkrývat všechna děsivá, ale i půvabná zákoutí příběhu.

Máme zde možnost vidět klasický střet dobra se zlem, kdy se navždy změní uspořádaný život jedné rodiny, která ze všeho nejvíce miluje své blízké a samotného boha. Nyní však všichni budou vystavěni zkoušce, která je navždy poznamená. Kromě všudypřítomné a místy až otravné lásky je zde rovněž k vidění pohrdání, závist a především nenávist. Máme zde dvě dívky z nichž jedna je krásná jako obrázek, ještě je pannou a životem moc neošlehaná. Všechno dostane přímo pod nos a nic si nemusí zasloužit. Potom je zde těhotná služka, která té druhé závidí snad i nos mezi očima, nikdo se s ní nemazlí a přesto je svým způsobem také šťastná. Proč to vlastně vykládám? Protože Bergman je mistrem v psychologických hrátkách nejen s diváky, ale i svými postavami. Nejprve vás mile naláká, vylije vám své srdce a pak si pro vás přichystá ďábelský drink a vy se zcela ponoříte do jeho psycho-dramatického vlnobití, ve kterém vás nechá pomalu se utopit.

Tentokrát zde zdroj zla znázorňují tři pastevci. Pro některé bratři v triku, pro jiné banda nadržených hnusáků – záleží tak se to vezme. Tady u mě však lehce režisér narazil, protože scéna ve které nám je ukázáno znásilnění je hodně suchá, ba co víc spíše směšná. Nečekal jsem žádnou přehlídku nahých těl, ani kaluže krve při odpannění, ale ani to co se mi dostalo. Lépe by to zřejmě zahráli i v lecjakém amatérském divadle. Film nabral mnohem lepší grády v následné pasáži, ve které se otec rozhodne pomstít svou dceru.

Max von Sydow je herec s velkým H a během celého filmu nám to neustále dokazoval. Stal se jasně největším tahounem a při závěrečné scéně doslova exceloval. Jeho samotný projev a charisma jsou zaručeným receptem na skvělou zábavu a věřte, že i zde si ho užijete dosyta. Nečekejte zde však žádné brutální záběry ani scény, protože tohle není Bergmanův styl. V jeho filmech se sice často objevuje násilí atd., ale vždy je divákům podáno naprosto bravurním stylem, u kterého se nepotřebujeme koupat v kalužích krve, ani sledovat létající střeva přes celou obrazovku.

Hodnocení:
80%