Tento monster film se stal „inspirací“ nejen pro Gojiru… |
Americká vláda provádí nukleární pokusy na Severním
pólu. Skupina vědců jejím členem je i profesor Nesbitt právě přihlíží
obrovskému výbuchu, který způsobí sesuv a roztříštění obrovských kusů ledovců.
Společně s dalším členem výpravy se vydává na průzkum, během něhož jsou
oba napadeni obrovským prehistorickým ještěrem Rhedosaurusem, který byl po
několika miliónech let osvobozen ze svého ledového vězení. Setkání s tímto
gigantem přežije jen Nesbitt, kterému ovšem nikdo jeho historku nevěří a
považují jej za „blázna“. Následně je převezen do New Yorku, aby se zde zcela
rehabilitoval. Během následujících dní však dojde k několika podivným
událostem, při nichž je kupříkladu zničena loď či maják údajně obrovským
mořským hadem. Armádní složky začínají věřit profesorovu tvrzení a musí
urychleně vymyslet způsob, jak gigantickou nestvůru zastavit. Rhedosaurus se totiž blíží k samotnému Manhattanu
a zanechává za sebou jen samou zkázu a kupu lidských obětí.
Režie: Eugène Lourié
Rok výroby: 1953
Délka: 80. min
Země: USA
Hrají:
Paul Hubschmid ………………(Prof. Tom Nesbitt)
Paula Raymond ……………….(Lee Hunter)
Cecil Kellaway ………………..(Prof. Thurgood Elson)
Kenneth Tobey ………………..(Jack Evans)
Lee Van Cleef ………………...(Stone)
… a další
Během 50. - 60. let spatřilo světlo světa několik
desítek monster filmů. Mezi ty nejznámější patřila japonská Gojira, ale ani
její režisér Honda se nemohl pyšnit zcela originálním námětem. Tento snímek
vznikl ještě o rok dříve díky povídce R.Bradburyho. Podobně jako spousta
dalších spisovatelů a tvůrců se nechal i on inspirovat výbuchem atomové bomby a
jejím ničivým následkům nejen na lidech, ale i fauně a flóře. Díky tomu tak
vzniklo jedno z prvních filmových monster, které se však nikdy nedočkalo
takové „slávy“, jako jeho „japonská sestřička“. Přesto si troufám tvrdit, že ve
svém žánru zanechal docela velkou stopu (inspiraci) pro své další následovníky
a to i díky skvělé práci Raye Harryhausena a jeho efektům. Rhedosaurus však
není výsledkem mutace díky radioaktivitě, nýbrž opravdovým (tedy filmem
vymyšleným prehistorickým ještěrem).
Přesto scény, v nichž se tento tvor objevil,
patří k tomu nejzajímavějšímu, co můžou diváci vidět. Některé jeho útoky
jsou sice slabší (viz loď), ale taková majáková scéna, nebo finální souboj
patří k nadprůměrné podívané. Bohužel i zde dostaly více prostoru mluvené
scény, které už tak zajímavé nebyly. Přiznám se, že jsem se u nich místy i
nudil. Podobně na tom byl i zbytek filmu. Jakmile se totiž děj přenese k New
Yorku, začnou světlé momenty střídat ty horší. Nelze si nevšimnout zadní
projekce, na které se postavičky lidí chovají naprosto jinak než ty, jenž
utíkají před agresivním kolosem apod. Ani zde nesmí chybět dávka černého humoru
a scény, při nichž zřejmě nikomu mráz po zádech nepřeběhne, ale určitě jej
nenechají zcela chladnými. Kupříkladu takové dokumentární video ze souboje
sépie a žraloka taky nebylo k zahození.
Tento snímek sice zřejmě nenadchne každého, ale
příznivec monster movies by si jej určitě neměl nechat ujít. Já patřím k milovníkům
tohoto subžánru a tak je pro mne mnohdy obtížné podobné kousky hodnotit
objektivně. Naštěstí jsem se zde nemusel moc dlouho rozmýšlet a to i díky
poctivě odvedené Harryhausenově práci.
Hodnocení:
60%
Žádné komentáře:
Okomentovat