Grieta, La (1990)

Španělský podmořský horor o jedné průrvě, nepovedeném vědeckém výzkumu a hromadě zmutovaných monster.

Vojenské námořnictvo ztratí kontakt s ponorkou SIREN I., která měla v hlubinách oceánu přísně utajený úkol. Proto je povolán zpět do aktivní služby konstruktér Wick Hayes, který toto plavidlo sestrojil. Má se v Norsku připojit k posádce SIREN II. A vydat se zjistit, co se stalo. Když se jim konečně podaří zachytit signál z černé skříňky, zjistí, že se jejich cíl nachází v hlubinách propasti. V průrvě leží velká jeskyně, kterou jejich předchůdci použili jako základnu.  Hayes i ostatní členové posádky si začnou lámat hlavu, co tam vůbec dělali a odkud se vzali podivné mořské řasy, které by v takové hloubce vůbec neměli existovat. To však ještě netuší, jaké hrůzy je čekají uvnitř…

Český název: Průrva

Režie: Juan Piquer Simón

Rok výroby: 1990

Délka: 79. min

Země: Španělsko / USA

Alternatívní název: The Rift

Hrají:

Jack Scalia ……………(Wick Hayes)

Ray Wise ……………...(Robbins)

R. Lee Ermey ………….(Kapitán Phillips)

Deborah Adair …………(Nina Crowley)

Ely Pouget ……………...(Ana Rivera)

…a další

Juan Piquer Simón režisér filmu Slugs, muerte viscosa se tentokrát rozhodl natočit další béčkový podmořský horor, které mám až na pár výjimek docela rád. I přes lehce vlažný začátek, který je věnován seznámení se s posádkou, začala brzy atmosféra nabírat ty správné grády a já se pohodlně usadil v křesle. Aniž bych si nějak zjišťoval dopředu informace o náplni tohoto filmu. Díky tomu jsem pln očekávání hltal každou minutu a jakmile se poprvé na obrazovce objevily ony záhadné řasy, napětí se začalo stupňovat. To nejlepší se však začalo odehrávat teprve uvnitř jeskyně.

 Postupné odhalování dalšího šíleného vědeckého výzkumu a jeho důsledků mi sice sem tam vykouzlilo úsměv na tváři (bylo to dost přitažené za vlasy), ale díky vhodně zvolených interiérům a především solidnímu hereckému obsazení, jsem se bavil až dokonce. K dobru navíc musím připočítat i kratší stopáž. Španělé totiž nepotřebují zbytečně natahovat svá díla, cpát do nich zdlouhavě nudné pasáže o ničem. Přiznám se však k jednomu, když jsem uviděl podobu těch různých mutantů, měl jsem dojem, že sleduju mnohem starší film, než je rok 1990. 

 Ano i tentokrát máme možnost shlédnout výsledky zbabraných vědeckých pokusů a tentokrát za to může jakýsi urychlovač DNA. Díky němu byly v hlubinné jeskyni stvořeny různě pestré mutace, z nichž většině neskutečně chutná lidské masíčko. Na jednu stranu byla velká škoda, že žádný z mutantů (druhů) se na obrazovce moc dlouho neohřál, ale to byl jistě tvůrčí úmysl, aby nebyla zbytečně vidět gumovitost masek a „gore efektů“. K tomu jim dopomohlo i fikané ponuré podsvícení. Navíc se mi líbil španělský přístup k mord scénám, kdy postavy odpadávaly jako hrušky, pěkně jedna za druhou v krátkých časových intervalech a divák se tak nestačil nudit. Dalším příjemným zpestřením byl výběr herců. Na jednom placu se sešli takoví herci jako Jack Scalia, R. Lee Ermey a Ray Wise. Navíc tu nehráli žádné druhé housle, takže i díky jejich výkonům šla kvalita snímku nahoru. 

Hodnocení:
60%