Burrowers, The (2008)

Kdo stojí za zmizením několika osadníků? Ti jen mají rádi pěkně změkčené masíčko a tmu.

Dakota (1879): První osadníci již postavili své nové obydlí uprostřed prérie a indiáni jsou čím dál více vytlačováni ze svého domova nemilosrdnou kavalérií. Jednoho dne však beze stopy zmizí členové rodiny Stewartových. S tím se nemůže smířit irský přistěhovalec Coffey, který byl do Maryanne zamilovaný až po uši. Rozhodne se proto požádat o pomoc několik dobrovolníků a za doprovodu vojenské kavalérie vyráží na záchrannou misi. Všichni mají za to, že za jejich zmizením stojí indiáni. Brzy se ovšem ukáže, že pravda je mnohem děsivější…

Český název: Stopy zmizelých

Režie: J.T. Petty

Rok výroby: 2008

Délka: 96. min

Země: USA

Hrají:

Karl Geary ………………….(Fergus Coffey)

William Mapother ………….(William Parcher)

Clancy Brown ………………(John Clay)

Sean Patrick Thomas…………(Walnut Callaghan)

Galen Hutchison………………(Dobie Spacks)

…a další

Westernové horory já můžu a přestože jde skutečně zvláště o vzácnost, několik jich mám doma a zatím jsem ještě skoro se žádným problém neměl. Mám rád onu „vůni“ divokého západu a i proto patří western hned za hororem mezi můj nejoblíbenější žánr. Ani tady se tvůrci nevyvarovali (ani se jim nedivím) ukázat na postoje bílých vůči „černochům či indiánům“ a (ne)lidské chování americké kavalérie. Po celou dobu jsem měl jen trochu problém vstřebat onu marnou snahu navodit děsivou noční atmosféru beznaděje a zmaru, která pořád nepřicházela. Noční scény byly místy dost nepřehledné, monstra se víceméně objevila v celé svojí kráse až na konci a ono vysvětlení, proč začali napadat lidi (kvůli úbytku bizonů) mi nepřišlo dostačující.

Každopádně nápad a postup jejich krmení u mne plusové body našel. Trocha toxinu a změkčené masíčko není nikdy na škodu. Bohužel jejich digitální vzhled moc pěknou zábavu nepřinese. Tady se jasně projevilo, na čem se zřejmě ušetřilo nejvíc, pokud tedy nebudu počítat kvalitu kamery, která byla převážně v nočních scénách dost ubohá. Najde se zde však i několik solidních momentů – viz úvodní scéna či nalezení přeživší dívky. Některé situace sebou „dokonce“ přinesli i mírnou dávku napětí. 

Další slabinu vidím i ve výběru některých herců. Zatímco hlavní hrdina ani chladný Clancy Brown ostudu určitě neudělali, u ostatních si tím už tak jistý nejsem. Především pak velitel kavalérie Henry Victor (Doug Hutchison) mi byl krajně nesympatický a to jak charakteristikou své postavy, tak i hereckým projevem. Naštěstí se tvůrci vytasili i s menším počtem zajímavých zvratů – no jak pro koho, ale já prostě nemám rád happyendy, takže jsem byl vlastně spokojený. Kdyby si však tvůrci dali více záležet na některých detailech a tolik nespěchali s dotočením filmu (natáčelo se jen dvaadvacet dní), mohl bych dát i větší hodnocení. Nápad to totiž nebyl vůbec špatný. 

Hodnocení:

60%