Children of the Corn II: The Final Sacrifice (1993)

Ten co kráčí mezi řádky je zpět! Žádá další oběti a Gatlinské děti mu jeho přání s radostí splní.

Policie teprve po několika letech objevila děsivé tajemství Gatlinského masakru. Všechny přeživší děti naložila do autobusu a převezla do sousedního města Hemmingfordu, kde si je do opatrovnictví rozdělili místní obyvatelé. Do inkriminované oblasti přijíždí i krachující novinář John Garett se svým synem Dannym, který se chce pokusit napsat článek o hrozivé události, která se stala v Galinu a vrátit se na vrchol. Jenže děti jsou uzavřené do sebe a s nikým moc nekomunikují, stejně jako místní obyvatelé. Jedinou útěchu nalezne u opuštěné ženy Angely, která je u sebe ubytuje.



Český název: Kukuřičné děti 2: Poslední oběť
Režie: David Price
Rok výroby: 1993
Délka: 92 min
Země: USA

Hrají:
Terence Knox ... (John Garrett)
Paul Scherrer ... (Danny Garrett)
Ryan Bollman ... (Micah)
Christie Clark ... (Lacey Hellerstat)
Rosalind Allen ... (Angela Casual)
...a další


Děti z Gatlinu však plánují další řádění, tentokrát pod vedením mladého Micaha, kterého oslovil ‘‘Ten co chodí mezi řádky‘‘. Nepotrvá to dlouho a krvavé tažení nemilosrdných dětí vypukne nanovo. John Garrett tak dostane příležitost napsat ten nejlepší článek svého života, ale za cenu toho, že možná přijde o svůj život i o svého syna, který stále více propadá vlivu samotného Micaha a ostatních dětí. Navíc je i samotné město Hemmingford obestřeno tajemstvím, které mělo zůstat široké veřejnosti utajeno. Nad kukuřičnými lány se stahují mračna a boj o život může vypuknout!

Po letech odmlčení vzniklo další pokračování Kukuřičných dětí a předlouhou se opět stala literární povídka od Stephana Kinga. Tentokrát do režisérského křesla usedl další zelenáč David Price, který se snažil jít ve šlépějích svého předchůdce, ale zrovna dvakrát dobře si nevedl. Přílišná snaha je často na škodu a tento film je toho jasným důkazem. Zatímco první díl této série se dočkal u diváků velkých ovací, tak dvojka propadla na plné čáře. Hledat viníka či příčinu je velice jednoduché, protože každý pozorný divák uvidí změnu k horšímu hned od začátku. Slabé efekty, amatérské herecké výkony a pokleslá atmosféra jsou jen malým výčtem všech záporů.

Děj filmu se snaží navázat tam, kde před tím skončil. Jen se posuneme o několik let dopředu a právě sledujeme policejní práci při odklízení všech mrtvol dospělých obyvatel Gatlinu. Tato pasáž je potřeba pochválit, protože naaranžované mrtvoly ve sklepení vypadali vážně děsivě. Jenže potom jakoby tvůrci vyčerpali všechny nápady a divák začal sledovat parodii na jedničku. Tím se myslí zesměšnění všech důležitých prvků či efektů, které si všichni tolik oblíbili. Zlo skryté v kukuřici je zde prezentováno pohledem kamery přes červený filtr (navíc pěkně rozmazaný) šeptání vyzní do ztracena a jediné s čím se musí divák spokojit je jakési černé digitální tornádo, které rozpoutá peklo kolem jediného auta. Do akce se zde zapojí i jeden prvek, který jsme předtím neměli možnost vidět. A tím jsou pohybující se stonky kukuřice, které vám rázem podříznou krk. Tenhle fakt by ani tolik nevadil, kdyby nebyl použitý jen jednou.

Dalším mínusem jsou samotné děti. Zatímco jejich předchůdci byli podřízení Isaacovi a Malachaie a dělali všechno podle jejich příkazů, tak zde více méně zabíjeli podle sebe. Což by nemuselo vypadat špatně, kdyby ovšem nepoužívali nudných způsobů. Ta tam se vytratily skvělé scény kdy skupina dětí masakrovala dospělé v bistru. Teď to vyřeší benzínem a sirkami. Navíc jejich vůdce Micah nesahal svým předchůdcům ani po kotníky. Naprosto nesympatický herec Ryan Bollman se mohl snažit jak chtěl, ale jeho přehrávání a nedostatečná charisma na mě neudělali téměř žádný dojem.

Když už byla zmínka o atmosféře, tak je potřeba to rozvést trochu víc. Zatímco v prvním díle její tajemno, děsivost a opar nevědomosti provází diváka po celou dobu, tak zde jsem si připadal jako Alenka v říši divů. Tajemství ‘‘Toho co chodí mezi řádky‘‘ dostalo pořádné trhliny hlavně díky detektivnímu pojetí prostřední pasáže filmu. Tvůrci se nám snaží nabulíkovat jakousi spojitost kukuřice a staré indiánské báchorky pro malé děti. Nějak osobně mě indiánská mytologie nevadí, ale jakési bláboly jednoho starce na mě moc velký dojem neudělali. Stejně tak i odhalení tajemství městečka Hemmingfordu a jejich smradlavé loňské kukuřice. I když pravda po shlédnutí obou filmů už kukuřici nevezmu do ruky.

Docela pěkným zpestřením jsou obě hlavní hrdinky, které přestože nepodaly zrovna nejlepší výkony, tak alespoň dokázaly diváka zaujmout svým pěkným vzhledem. To už se nedá říct o jejich mužských protějšcích, protože mi byli všichni krajně nesympatičtí. Při srovnání s jedničkou byl výběr herců právě asi tím největším rozdílem. Podobně tomu bylo i krvavých scén, protože kromě letu invalidního vozíku a vykrvácení v kostele jsem se nudil k smrti.

Dvojka se podle mě vůbec nepodařila a spíše pošpinila dobré jméno svého předchůdce. Rapidní rozdíl mezi všemi důležitými prvky jako jsou atmosféra, herecké výkony a speciální efekty zapříčinil, že jde o podprůměrný film. Rád bych dal vysoké hodnocení, ale nejde to. Kromě úvodní scénky na začátku, poslední čtvrthodinky a dvou pěkných herečkách za moc nestojí.


Hodnocení:
40%