Dle mého názoru naprosto zbytečný remake kultovního Hitchcockova snímku, který si navíc vysloužil i dvě ocenění Razzie Awards. |
Režie: Gus Van Sant
Rok výroby: 1998
Délka: 105 min
Země: USA
Hrají:
Vince Vaughn ... (Norman Bates)
Anne Heche ... (Marion Crane)
Julianne Moore ... (Lila Crane)
Viggo Mortensen ... (Samuel 'Sam' Loomis)
William H. Macy ... (Milton Arbogast)
... a další
Když režisér Gus Van Sant oznámil, že bude natáčet remake kultovního Hitchcockova snímku Psycho (z r. 1960), každý jen nechápavě zakroutil hlavou. Proč má proboha někdo zapotřebí natáčet remake filmu, který se v očích milionů diváků stal téměř nesmrtelný? Mnozí k tomuto počinu byli skeptičtí a jak se později ukázalo i právem. Nové Psycho nám totiž kromě obměny v hereckém obsazení absolutně nic nového nepřineslo. Celý snímek se držel starého scénáře a jednotlivé scény se staly jen věrnou kopií originálu. Naneštěstí ovšem kromě barevného zpracování i velmi bídnou kopií. Jediné ‘‘štěstí‘‘ je, že se toho strejda Alfred už nedožil.
Zbytečně se rozepisovat o hlavní náplni filmu asi nemá cenu, protože snad každý správný hororový fanda viděl originální verzi, takže přejdu rovnou ke srovnávání. Zatímco Hitchcock do filmu investoval ze svého zhruba 800 000 dolarů, tak na remake bylo potřeba něco mezi 20 - 60 miliony (odhadem dle wikipedie). Další perličkou je fakt, že v původním filmu ukradla Marion 40 000 dolarů, kdežto v remaku o 360 tisíc víc. Režisér zřejmě i ve svém filmu potřeboval navýšit částku, když se všechno rapidně zdražuje.
Diváci zažili během tohoto filmu jakési osobní Déjà Vu, protože mohli v klidu sledovat krok po kroku skoro navlas stejné scény jako před třiceti osmi roky. Tentokrát však v barevném provedení a zbrkle natočené. Remake totiž po celou dobu trvání asi nejvíc trpí tím, že z něj nevyzařuje stejné kouzlo jako ze svého předchůdce. Hitchcock byl mistrem ve svém oboru a divákovi vždy nabídl pořádnou dávku napětí skloubenou s obrovským nášupem psychologického nátlaku na jejich mysl. Tady tomu ovšem tak není, protože ležérně odříkané monology zněly v mnoha případech spíše komicky a dost znevažovaly celkovou podstatu filmu. On vlastně přístup všech zúčastněných byl tak trochu mimo mísu, což mělo za následek finální opovrhování a pouhé parazitování na slavném jméně původního filmu.
Režisér Van Sant však zřejmě už dopředu předpokládal, že takového úspěchu jako Hitchcock se v žádném případě nedočká. Vědom si toho, že vlastně jen kopíruje to, co už někdo jiný před ním natočil, se pokusil diváky navnadit zvučným hereckým obsazením. Do ženských rolí obsadil populární herečky Julianne Moore a Anne Heche. Obě dámy v mnoha případech skutečně zazářily a právem si zaslouží obdiv diváků, ale zde se jim to moc nepovedlo. Druhá jmenovaná kromě své nahoty a vyzývavé pózy těsně před smrtí nepředvedla skoro nic a Janet Leighové nesahala ani po kotníky. Podle mě však dopadla ještě relativně lépe než její filmový kolega Vince Vaughn, který zde ztvárnil hlavní roli Normana Batese. Jeho výkon bych označil za menší katastrofu, protože se s ní absolutně nedokázal vcítit a svým způsobem udělal z celého filmu obyčejnou frašku. Na Anthonyho Perkinse neměl ani omylem.
Osobně se ani moc nedivím, že tento film získal i dvě ocenění Zlaté maliny - za nejhoršího režiséra, nejhorší remake a jednu nominaci na nejhorší herečku (Anne Heche). Tento snímek je sám o sobě jedním velkým omylem v historii hororového žánru.
Podle mě jde o jeden z nejzbytečnějších remaků, jaký kdy kdo natočil. Navíc jde vlastně jen o průměrnou kopii originálů, kterému nesahá ani po kotníky. Spíše než při sledování hororového filmu jsem si připadal, jako bych měl puštěnou nějakou hororovou komedii. Po pravdě však musím říct, že kdybych nikdy neviděl originál, možná bych dal i vyšší než jen průměrných padesát procent. Ty dávám hlavně za slušně natočenou scénku ve sprše a následné kopírování vraždící scény na schodišti.
Hodnocení:
50%
Žádné komentáře:
Okomentovat