Promesa, La (2004)

Je schopná udělat cokoliv, aby získala svůj vysněný život. Zvláště když jí napovídá "sám Bůh".

Gregoria je velice pobožná žena. Neustále se modlí k Pánu a pevně věří, že bude konečně vést vysněný život. Její manžel však její pánbíčkářství nechápe a svou ženu neustále ponižuje. Hlavním důvodem je fakt, že nikdy neměli dítě. Jednoho dne se Gregoria za podivných okolností seznámí s cizím mužem, který jí začne vyprávět o nádherném místě na severu Španělska. Ta se definitivně rozhodne skoncovat s nevlídnou přítomností a začít nový život. Sbalí si kufry, změní image i jméno a vyrazí vstříc novému dobrodružství. Již jako Celia se seznámí s mladou ženou Doritou a jejím nezbedným synem Danielem. Ta jí nabídne práci a tak začne Celia dělat chlapci chůvu. Místní obyvatelé jí varují před minulostí domu v němž nyní bydlí, ale ona má přece na své straně samotného Boha, tak co by se jí mohlo stát? Jenže uplyne jen krátká doba a Celia začne pociťovat potřebu změnit všechny věci k obrazu svému. Její chorá mysl totiž přestává rozeznávat co je realita a co jen výplod její fantazie. Zlověstný hlas v její hlavě ji našeptává, že bude potřeba trochu přitvrdit. Vždyť to nebude poprvé!


Český název: Slib
Režie: Héctor Carré
Rok výroby: 2004
Délka: 105 min
Země: Španělsko

Hrají:
Carmen Maura ... (Gregoria / Celia)
Ana Fernández ... (Dorita)
Juan Margallo ... (Roberto)
Santiago Barón ... (Daniel)
Evaristo Calvo ... (Leandro)
...a další

Nejprve jsem si říkal, že tohle bude ten typ filmu, který nemám šanci vidět až dokonce. Především kvůli otravnému modlení a promlouvání k Bohu. Přesně tyhle věci k nesnáším a pomalu jsem začal španělské tvůrce proklínat. Naštěstí si mě brzy získali na svou stranu, a to především díky skvělému výkonu Carmen Maurové. Tato herečka mi rozhodně není cizí a docela jsem se divil, proč se tomuhle propůjčila. Jenže když se začala její postava rozvíjet, tak jsem to pochopil. Lépe si režisér Carré opravdu vybrat nemohl a tento psychologický thriller začal nabírat na obrátkách.

Po únavném začátku se konečně začala projevovat pravá osobnost hlavní hrdinky, která rozhodně žádnou světicí není. Přestože se neustále a se vším obrací ke svému pánu Bohu, tak je zralá leda tak do blázince. Poté co se rozloučí se svým tyranským manžílkem, začíná atmosféra pomalu nabírat na obrátkách. Sice se zatím ještě nedočkáme žádné ponuré atmosféry ani psychologických hrátek, ale na to byl ještě čas. Tvůrci nás totiž nejprve dopodrobna seznámili s většinou hlavních i vedlejších postav, které zde sehrají důležitou roli a poté mohla začít ona slibovaná psycho podívaná.

Oťukávání Daniela a Celie začne pomalu přerůstat v podivný až rodičovský vztah, kdy si k sobě obě postavy vytvoří velice silné pouto. Jeho chůva je rozhodnutá ho bránit před každým a dokonce i před jeho vlastními rodiči. Kdokoliv by mu měl jen ublížit, tak se má na co těšit. A tak se i stalo. Její opravdu nemocná mysl začne vytvářet nejrůznější scenérie, u kterých si divák nemůže být nikdy jistý, zda se zrovna v danou chvíli dívá na skutečnou událost či jen výplod její fantazie. V obou případech však začala atmosféra pořádně houstnout a v určitých chvílích by se dalo napětí i krájet. Zvláště pak ke konci filmu.

Hodnocení:
Je obrovská škoda, že se to ani zde neobešlo zcela bez zbytečného natahování děje a nudnějších pasáží. Právě tohle mi brání dát větší hodnocení než je 60%, ale i tak si myslím, že na televizní film to nebylo zas až tak špatné. Určitě to stojí za pozornost. Jen kdyby tam nebylo tolik těch zbytečných keců o Bohu atd. No možná se dalo i více zapracovat na vražedných scénách, které jsou sice celkem slušné, jenomže v tom nejlepším to vždycky přerušil otravný střih.