 |
Ne každý policista vám chce pomoci a Joe Vickers už
vůbec ne…
Tři mladé páry si pronajmou dům na odlehlém místě, aby
se zde mohli nerušeně užívat několik dní volna. Zásoby alkoholu a dobré nálady
jim mají jejich pobyt ještě více zpříjemnit. Na místě je čeká mladý správce,
který jim udělí několik rad do začátku a pak může propuknout volná zábava.
Nikdo z nich však nemá tušení, že je zpovzdálí sleduje psychicky narušený
policista Joe Vickers. Ten nejen že uctívá satana a svými nadřízenými byl již
několikrát kárán za své hrubé chování a překročení pravomocí, ale ze všeho
nejraději má zabíjení. Skupinka přátel brzy okusí jeho praktiky na vlastní
kůži…
Režie:
Wallace
Potts
Rok
výroby: 1989
Délka:
87
min
Země:
USA
Hrají:
Robert R. Shafer...(policista Joe Vickers)
Palmer Lee Todd...(Laura)
Jeff Qualle...(Doug)
Dan Campbell...(Eric)
Cindy Guyer...(Julie)
Linda West...(Sarah)
Greg Joujon-Roche...(Zack)
...a další
Maniac Cop (film ke kterému je tento kousek nejčastěji
přirovnáván) patří k mým nejoblíbenějším filmům z dětství. Tento
nepříliš známý filmeček se mu snažil v ledasčem přiblížit, ale ve vzájemné
konfrontaci by s ním zcela určitě prohrál. Zvláště vezmu-li v potaz,
že Psycho Cop je opravdu béčkový brak, který má tolik viditelných chyb a
obsahuje tolik nelogičností, že zcela chápu ten rozptyl v hodnocení (od
odpadu až po průměr). Skutečně jej dokáží ocenit asi jen ti, kteří se vyžívají
v podobné podívané, nebo jim prostě všechny ty negativa nevadí.
Přitom to zpočátku nevypadalo vůbec špatně. Máme tu
dalšího psychopata v policejní uniformě, který se vyžívá v zabíjení a
docela dost potencionálních obětí. Samozřejmě že jejich IQ nemá moc vysoké
číslo, ale to je přece starý známý fakt (nejen u většiny slasherů
z osmdesátých let). Dívky byly atraktivní (leč žádné nahoty se tu kupodivu
nedočkáme), chlapci měli plnou hubu dvojsmyslných narážek a samozřejmě velkou
žízeň. Co víc si může správný zabiják přát, než kupu debilních obětí, které tak
rády pobíhají po lese a okolo domu úplně sami. Navíc když vrah zřejmě ovládá
teleportaci, jinak si ty jeho nelogické a ultrarychlé přesuny neumím logicky
vysvětlit.
Čímž se dostávám
k hlavnímu problému filmu. Postupná eliminace jednotlivých postav byla
docela v pořádku, vrah rád experimentoval a občas použil prostě to, co měl
zrovna po ruce. Ale ta nelogičnost okolo toho všeho, to mi prostě lezlo na
nervy. Postavy si nevšimnou ani mrtvoly, která je od nich vzdálena snad jen
půlmetru, neustálé teleportace policajta, nesmyslné pobíhání po lese sem a tam
– no byla toho spousta. Nebýt těch mordů a pěkných holek, asi bych to skopl
rovnou do sraček. Nicméně Robert R. Shafer se své role psychopatického
policajta zhostil opravdu dobře, sem tam vypustil nějakou tu trefnou hlášku a i
díky němu jsem se dokázal vydržet až do samotného konce.
Hodnocení:
Tentokrát zavřu obě oči a dám tomu 50%, ale i tak si myslím, že jsem
tento film zbytečně nadhodnotil.
Žádné komentáře:
Okomentovat