Tenebre (1982)

Když se někdo rozhodne vraždit podle vaší knihy, může to s vámi pořádně zacloumat… 

Úspěšný spisovatel Peter Neal přijíždí z New Yorku do Říma, kde se stala jeho nejnovější kniha Tenebrae velice populární. Podle svého agenta Bullmera je ten správný okamžik, aby jí ještě více propagoval a teď tam na něj čeká řada interview a setkání s fanoušky i kritiky. Neal chce hlavně uniknout z dosahu své bývalé ženy, která jej neustále pronásleduje a otravuje. Jenomže hned po příjezdu na něj čeká kromě asistentky Anne i řada nepříjemností. V jeho knize, kterou někteří považují za perverzní dílo, jsou ženy zabíjeny sériovým vrahem obzvláště brutálními způsoby a jak se zdá, Tenebrae se teď stala inspirací nějakého skutečného vraha. Což samozřejmě neuniklo pozornosti policie, která po spisovateli chce, aby s ní začal spolupracovat. Zvláště pak proto, že mu vrah začne posílat dopisy, ve kterých používá věty z jeho knihy. A co je horší, začnou umírat další osoby, se kterými Neal přišel po svém příjezdu do styku. Peter se tedy pustí do pátrání na vlastní pěst, protože je evidentní, že vrah nedá pokoj, dokud nedojde k jejich vzájemné konfrontaci…

Režie: Dario Argento

Rok výroby: 1982

Délka: 110 min

Země: Itálie

Alternativní názvy: Tenebrae, Unsane, Under the Eyes of the Assassin

Hrají:

Anthony Franciosa...(Peter Neal)

Daria Nicolodi...(Anne)

John Saxon...(Bullmer)

Giuliano Gemma...(detektiv Germani)

Carola Stagnaro...(detektiv Altieri)

John Steiner...(Christiano Berti)

...a další

Přišel čas udělat si další „zářez“ z Dariovy filmografie. Tenebre jsem dosud nikdy neviděl a jelikož gialla patří mezi moje oblíbené subžánry, nemohl jsem si tento film nechat ujít. Tyhle ty „drsnější kriminálky“ mě nikdy zrovna moc neokouzlily svými příběhy (tím však nechci v žádném případě říci, že by byli špatné), ale především svými propracovanými mord scénami a v tomto ohledu jsem neodešel zklamán ani tentokrát. Dario zkrátka vždycky věděl, co na jeho diváky platí a hlavně ve většině případů uměl vytvořit opravdu zajímavou atmosféru – což v mém případě platí dvojnásob. Kombinace parádní atmosféry, povedených vražd a pohledných dívek mě dokáže „uspokojit“ téměř vždy.

Je ovšem pravdou, že mé senzory zde několikrát zaregistrovali jistou nelogičnost v některých momentech, což byla trochu vada na kráse. Přece jenom jsem na podobné věci háklivý, ale Argento měl sakra štěstí, že tady nešetřil s krví ani mordy, takže si to u mě částečně vykompenzoval. Navíc se brutálnost stále stupňovala a přesně tohle je moje krevní skupina. Takže jsem byl ochotný i ledasco mu odpustit. Občas se sice atmosféra lehce zadrhla a následovala poněkud nudnější pasáž, ale on vždy vytáhl z rukávu další trumfy, kterými dokázal udržet misky vah v pomyslné rovnováze.

Co se hereckých výkonů týče, tak tady jsem se soustředil především na nejdůležitější trojici. John Saxon se sice objevil jen ve vedlejší roli, ale své si odvedl. Daria Nicolodi rovněž tak a jako bonus přidala svůj neuvěřitelný křik v závěru, což byla „pecka“ pro mé uši (ale bylo to super). Nicméně větší dojem na mě udělal solidní hudební doprovod, který mělo na starosti osvědčené trio Simonetti-Morante-Pignatelli (ze skupiny Goblin). No a v neposlední řadě Anthony Franciosa. Tohoto herce nemám zatím moc „zmapovaného“, ale už jsem s ním pár filmů viděl. Nevedl si vůbec špatně – zvláště pak ke konci filmu. On celkově byl konec filmu hodně dobrý. Takže i díky tomu jsem se nakonec rozhodl pro lehce nadprůměrné ohodnocení.

Hodnocení:

70%