Phenomena (1985)

I hmyz vás může usvědčit z vraždy. O tom se ostatně přesvědčíte v dalším povedeném filmu Daria Argenta…

Jennifer přijíždí studovat na prestižní švýcarskou dívčí školu (akademii) Richarda Wagnera až z dalekého New Yorku. Mladá dívka to však v novém prostředí uprostřed nádherných Alp nebude mít rozhodně jednoduché, protože její spolužačky i ředitelka si z ní utahují, kvůli jejím zvláštním schopnostem. Jennifer totiž dokáže komunikovat s hmyzem, který umí i telepaticky ovládat (čemuž ostatní samozřejmě nevěří) a navíc trpí náměsíčností. Její spolubydlící Sophie jí varuje, že v okolí řádí nebezpečný sériový vrah, který má na svědomí už několik dívek v jejich věku. Že zde není všechno v pořádku, pocítí dívka hned první noc, kdy má podivné vidiny a málem přijde o život. Jakoby byla s vrahem v nějakém spojení. Následující noc zmizí Sophie a ředitelka školy začne Jennifer považovat za blázna. Dívka však hodlá celé věci přijít na kloub a tak se se vším svěří profesoru McGregorovi, který jejímu vztahu k hmyzu porozumí a hodlá ho využít. Jennifer by totiž díky svým schopnostem mohla odhalit vrahovu totožnost. Nebezpečí je však mnohem horší, než oba předpokládali…

Režie: Dario Argento

Rok výroby: 1985

Délka: 116 min

Země: Itálie

Hrají:

Jennifer Connelly...(Jennifer Corvino)

Donald Pleasence...(profesor John McGregor)

Patrick Bauchau...(inspektor Rudolf Geiger)

Daria Nicolodi...(Frau Brückner)

Federica Mastroianni...(Sophie)

Fiore Argento...(Vera Brandt)

...a další

Tak, v krátké době mé čtvrté a na nějakou dobu zase poslední setkání s Argentovou tvorbou mi do cesty přihrálo mnohými opěvovanou Phenomenu. Rovněž i v tomto případě se jednalo o mé první zhlédnutí (stejně jako v případě Inferna a Tenebre) a Dario opět nezklamal. Sice to bylo z jiného soudku, než jsem u něj zvyklý, ale to mi v tomto případě vůbec nevadilo. Příběh mě zaujal již od první minuty a to nejen díky mladičké Fiore, ale i následnému gore. Takové lahůdky si nechám líbit a bylo mi hned jasné, že v podobném duchu se bude rozhodně pokračovat i nadále.

To jsem však ještě netušil, že na řadu přijde mladičká Jennifer Connelly, která se své role zhostila s naprostou bravurou i v takto mladém věku. Nejen že se na ní pěkně dívalo, ale ona předvedla i velice solidní herecký výkon. Dario následně rozpoutal další atmosférické „peklo“, do kterého jsem se zcela ponořil a přestože měl tento příběh několik slabších pasáží, užíval jsem si ho po celou dobu. Vražd tu bylo dostatek, nechybělo ani několik „zvratů“ a jediné co mě trošku mrzelo, byl ten digitální roj much. Nicméně tu hrál zajímavou roli i můj oblíbenec Donald Pleasence a „jeho“ opice.

Musím však souhlasit s názory, že tentokrát se příliš nevyvedl hudební doprovod. Hudba jako taková nebyla vůbec špatná a klidně bych si jí pouštěl pořád dokola, ale v některých scénách byla nevhodná. No a úplný závěr bych taky lehce vylepšil. Poté co Jennifer vyleze z jámy plné hnijících těl a červů, jsem se musel následnému vyvrcholení potutelně usmívat. Ale to je jen můj názor. Každopádně Phenomena jako celek na mě zapůsobila velice pozitivně a i přes několik negativních prvků, jde pořád o solidní nadprůměr. Určitě jsem jí neviděl naposledy.

Hodnocení:

80%