 |
| Tahle pláž patří Surfovým náckům – běda tomu, kdo bude Adolfovi odporovat! |
V blízké budoucnosti dojde k zemětřesení, které zdevastuje pobřeží Kalifornie. Několik surfových gangů využije vyvolaného chaosu a ovládnou místní pláže. Power Beach je místo s největšími vlnami a tak není divu, že si jej vezme pod patronát nejdrsnější gang neonacistů, kteří pod vedením namyšleného Adolfa nahání hrůzu nejen ostatním gangům, ale i obyčejným občanům. Jednoho dne však i tato partička rádoby drsňáků udělá chybu, za kterou bude potřeba zaplatit „cenu nejvyšší“. Jen tak pro povyražení zabijí mladého černocha, což hluboce zasáhne jeho matku. Máma Eleanor od této chvíle myslí jen na pomstu a je ochotná pro dosažení svého cíle použít i několik nekalých praktik. Písek na Power Beach se brzy zbarví do ruda!
Český
název: Surfoví náckové musí zemřít
Režie:
Peter
George
Rok
výroby: 1987
Délka:
83
min
Země:
USA
Hrají:
Barry Brenner…(Adolf)
Dawn Wildsmith…(Eva)
Michael Sonye…(Mengele)
Joel Hile…(Hook)
Gail Neely…(Eleanor 'Mama' Washington)
…a další
Již je to docela dlouhá doba, co jsem si v trafice
kupovával časopis Filmag a jedno jeho číslo bylo věnované Tromě. Právě v něm
jsem o tomto filmu slyšel vůbec poprvé, přestože jej Troma jen distribuovala,
očekával jsem další morbidní trash plný zábavy a bizarního gore. Popravdě jsem
byl mírně zklamán, protože Peter George to vzal dost od podlahy. Hororový žánr
se snímku dotýká jen okrajově a to především zhruba v posledních patnácti
minutách. Jinak jsou totiž Surf Nazis Must Die hlavně komedií. Bohužel americký
humor se mi tentokrát moc nelíbil. Především pak prvních padesát minut spíše
nudí, než abych se u toho svíjel v křečích. Křečovité mi totiž přišly
spíše jednotlivé dialogy. Přitom samotná tvůrčí myšlenka nevypadala vůbec
špatně.
Pomyslné boje mezi gangy stále nepřicházeli a tak se
divák musel spokojit spíše jen s přestřelkou sprostých slov, trochou té
nahoty a pomalu se rozjíždějící akcí. Na kolena nás měly dostat různorodé
charakteristiky jednotlivých členů gangů a hlavně jejich oblečení. Jenže ani to
zrovna dvakrát nefungovalo. Zatímco ostatní bandy a jejich retro styly byly
dost fádní, tak Náckové už na tom byli o poznání lépe. Nebudu se tu zbytečně
rozepisovat o jejich jednotlivých charakteristikách, ale asi největší dojem na
mě udělal Mengele. Totální šílenec, ale zároveň i solidní vynálezce se většinou
staral i o zábavu. Což mu hodně umožnoval laciný způsob presentace „akčních“
scén a soubojů, které se už snad nedají označit ani za béčkovou záležitost.
Teprve ve chvíli kdy konečně došlo k otevřené „válce“
mezi jednotlivými bandami a následnou postupnou eliminaci členů Nazis se zvedla
i samotná úroveň filmu. Především pak hlavně zábavnost. Divák si tak konečně
užije trash se vším všudy. Je ovšem velká škoda, že k tomu došlo až v samotném
závěru. Přece jenom jsem od toho očekával mnohem víc. Pokud vám však můžu
poradit, pusťte si film v originálním znění, nikoliv s českým dabingem.
Hodnocení:
40%
Žádné komentáře:
Okomentovat