Na Tchaj-wanu mají opravdu divné rodinné tradice. Pak ať se nediví, že když si po celé generace zahráváte s dušemi dětí při krvavých rituálech, tak ty se jednoho dne naserou a zničí vaše potomstvo… |
James se po dvaceti letech vrací společně se svou snoubenkou Yo do rodného domu, který musel jako malý opustit. Zdědil jej po svém strýci, který záhadně zemřel stejně jako zbytek rodiny během jednoho dne. Všichni se „údajně“ oběsili ve stejnou chvíli na půdě. Do svého nového domova pozvou i své dva přátelé, ale jak se zdá, štěstí je tu rozhodně nečeká. Dům totiž skrývá děsivé tajemství a zlo jenž doteď odpočívalo, se s jejich příchodem opět probouzí k životu. Vše má nějakou spojitost s podivnými rodinnými rituály, které se zde provozovali po celé generace…
Režie: Leste Chen
Rok výroby: 2005
Délka: 97. min
Země: Tchaj-wan
Alternativní název: Heirloom, The
Hrají:
Jason Chang ……………………………….(James)
Terri Kwan ………………………………...(Yo)
Yu-chen Chang ……………………………(Yi-Chen)
Tender Huang ……………………………...(Ah-Tseng)
…a další
Filmů o strašidelných domech jsem moc neviděl a to i
přesto, že jich mám doma celou kupu. Japonské duchařiny však většinou stojí za
to a pokud se děj netočí jen okolo již ohrané černovlásky lezoucí odevšad, jsem
ochotný se na ně i podívat. Takže jsem byl zvědavý, co z onoho čínského
rituálu o dětských duších vyleze a byl jsem docela mile překvapený. Především
pak onen čtyřpatrový dům a jeho pochmurnou visáž dokázal již sám osobě vytvořit
potřebnou kulisu k tomu, abych si atmosféru užil do pohody. Je však pravdou, že tvůrci z toho místy
udělali neskutečný guláš, díky podivnému chaotickému střihu, ve kterém jsem
někdy ani nedokázal rozeznat, kdo (která postava) je zrovna na obrazovce (když
ti šikmoocí vypadají v přítmí skoro všichni stejně).
Počáteční hromadná „houpací“ scéna příjemně navnadí,
jenže potom nastal menší útlum a na řadu přišli „nadpřirozené“ scény a úmrtí
několika postav, z nichž nám toho tvůrci moc neukáží. Tohle bych jim
trochu vyčetl, protože sice nám na závěr hezky všechno vysvětlí (no a dle mého
názoru toho vykecali až příliš), ale já se místy dost nudil. Pořád jsem
očekával kdy se dům (nebo ono přítomné zlo) pěkně nasere a začne nefalšovaná
dávka asijského strachu, ale oni to pojali poněkud komorně a spíš se to místy
začalo měnit z hororu na drama. Naštěstí nejsme ochuzeni o několik flashbacků
z minulosti, které to celé ještě více okořenili. Druhá polovina tak už má
potřebné grády a při postupném poodhalovaní jsem místy chrochtal blahem. Jen
ten závěr zase pohnojili, jak se jen dalo. Jako nejsem příznivcem happyendů,
ale co je moc, to je moc.
Mrazivost tomuto filmečku určitě nechybí, tedy
alespoň u některých scén, ale při výběru herců moc šťastný výběr neměli. Jako
hlavní hrdinka tančila pěkně, ale když mělo dojít na dramatické chvíle, tak
jsem si myslel, že u toho začíná usínat. A to raději ani nemluvím o tom zbytku.
V neposlední řadě bych chtěl pochválit zvukový doprovod a především
hudební vložku. Ta jediná byla po celou dobu bezchybná. Zhaibian jako celek
docela ujde, ovšem vůbec bych se nedivil, kdyby někteří z vás o tomto
filmu řekli, že patří spíš do odpadu. Jeho podivné zpracování totiž nemusí
sednout každému a navíc je pravda, že z tohoto námětu se dalo rozhodně
vytřískat mnohem víc.
Hodnocení:
60%
Žádné komentáře:
Okomentovat