Zhest (2006)

Ruská novinářka se vydává po stopách sériového vraha, které jí zavedou do na první pohled opuštěné vesnice. Nebezpečí zde však číhá na každém kroku, protože ani místní obyvatelé nejsou žádní svatoušci…

Marina patřila ještě donedávna k nejlepším novinářkám, ale z osobních důvodů se rozhodla se svou profesí skončit. Svým bývalým přítelem je však požádána, aby napsala ještě jeden poslední článek. Ten se má týkat případu sériového vraha – učitele, který byl umístěn do psychiatrické léčebny. Než se k němu novinářka vůbec dostane, podaří se maniakovi utéct. Marina společně s detektivem jej pronásledují až do rozlehlé bohem opuštěné „vesnice“, kde se však dostanou do potyčky s několika místními vyvrženci, kteří policistu zabijí a pro Marinu tak začíná boj o holý život…

Režie: Denis Neimand

Rok výroby: 2006

Délka: 110. min

Země: Rusko

Hrají:

Elena Babenko …………………….(Marina)

Mikhail Efremov ………………….(Kind Man, maniak)

Vyacheslav Razbegaev …………….(Pavel)

Aleksey Serebryakov ……………….(Terminator)

Yusup Bakhshiev ……………………(Lavrenti)

…a další

Premiéru v režisérském křesle si Neimand určitě užil a přestože mu nemůžu upřít snahu přinést do ruských hororových vod nový vítr, tak se mu to moc nepovedlo. Tím myslím hlavně fakt, že jak to všechno slibně začalo, tak v průběhu filmu se hororová podstata úplně vytratila a my tak sledovali jakousi variaci směsice kriminálky a thrilleru. Když jsem si tak zběžně přečetl obsah filmu, těšil jsem se na další příběh o masovém (sériovém) vrahovi, jehož zápletka navíc bude okořeněna o bandu buranů v polorozpadlé vesnici, kterým bude hlavní hrdinka vystavena na pospas. Místo toho následovala jakási psycho podívaná (především díky způsobu – práci kameramana a střihače) v první polovině a ruský „Terminátor“ tu byl naprosto k hovnu. Ta druhá polovina už lehce ztratila šmrnc a začala nudit.

Asi největším přínosem byl výběr Babenkové do hlavní role. Tahle sympatická herečka dokázala naplno využít svých hereckých schopností a talentu a jasně vévodila nad ostatními. Najít jí role neskutečně sedla i díky scénáři, hláškám i situacím, kterým byla „Marina“ vystavena. K dobru musím připočítat i prostředí, v němž se děj odehrával. Ona skoro opuštěná a polorozbořená vesnice vypadala jak z nějakého postapokalyptického světa a skrývala nepřeberné množství nejrůznějších možností, jen kdyby si s tím tvůrci více pohráli. Přišlo mi, že potenciál byl využit tak napůl. 

To samé platí i o přítomnosti místních buranů – nejrůznějších individuí, které se zde schovávali před policií. Po zavraždění policajta, jakoby scénárista skoro rezignoval a přestal s nimi pracovat. Pokud nepočítám dvojici gangsterů a následné pošimrání vidlemi. Právě od této chvíle se mi to přestávalo líbit. Když už si totiž dali tu práci nám představit ruského „Terminátora“ a ona postava vypadala zprvu tajemně (někomu možná i hrozivě), tak jsem očekával pořádný masakr. Jenže jeho přítomnost byla ve finále naprosto zbytečná. Alespoň že ta automobilová honička stála za to. Žigulík je prostě žigulík.

Zhest v sobě nese i jisté morální poselství, stejně jako pocit beznaděje a chaosu. Tohle všechno bylo předurčené k dobré podívané, jen kdyby měl pan režisér více zkušeností a scénárista si veškerou svou inspiraci nevypotřeboval v první polovině. I proto mi přijde přemrštěná stopáž trochu zbytečná. Denis Neimand to však nakonec stačil ukočírovat alespoň do průměrných vod, ale měl určitě navíc. 

Hodnocení:
50%