M (1931)

V berlínských ulicích řádí vrah malých holčiček. Policie je bezradná a tak se do případu vloží samo podsvětí…

Berlínem poslední dobou otřásá děsivé řádění vraha malých holčiček. Policie je bezradná, protože pachatel po sobě nezanechává žádné stopy a některé z obětí se doposud nepodařilo najít. Nyní je v lesíku za městem nalezeno zohavené tělo malé Elsie a policejní inspektor Lohmann musí čelit tlaku nejen z vedení či řad politiků, ale i obyčejného lidu. Započnou tedy razie, které se samozřejmě nelíbí místnímu podsvětí. Ti přicházejí o ušlý zisk a neustálé kontroly jim začínají lézt na nervy. Organizace zločinců se tak rozhodne vzít případ do svých rukou a do ulic vyrazí žebráci, kteří mají za úkol sledovat každého podezřelého. Jenže jak se pozná, kdo je skutečně vrah? Podezření okamžitě padne na každého, kdo se byť jen na malou chvíli zastaví u malého dítěte…

Režie: Fritz Lang

Rok výroby: 1931

Délka: 117. min

Země: Německo

Alternativní název: M - Eine Stadt sucht einen Mörder

Hrají:

Peter Lorre ………………….(Hans Beckert)

Otto Wernicke ………………(Inspektor Karl Lohmann)

Theodor Loos ………………..(Inspektor Groeber)

Gustaf Gründgens ……………(Schränker)

Inge Landgut ………………….(Elsie Beckmann)

…a další

Už když jsem si před časem přečetl seznam 101 hororů, které musíte vidět, než umřete a začal si je postupně přidávat do své sbírky, měl jsem nutkání začít právě tímto německým skvostem. Vlastně ani nevím proč, jsem nad tím tak dlouho otálel. Snad vítězily mé pochyby o kvalitách německé distribuce, se kterou popravdě nemám moc dobré zkušenosti, ale jak se ukázalo, Fritz Lang není Boll a jiní patlalové. Tohle bylo mé první setkání s jeho tvorbou a už teď vím, že se budu muset v brzké době podívat i na jeho ostatní díla, protože tenhle režisér si mne dokázal získat. A to i přesto, že film Vrah mezi námi není čistokrevným hororem, ale spíše jakousi pochmurnou detektivkou. Jeho obsah mě však natolik pohltil (nesnáším pedofily a vrahy malých děcek), takže jsem se po celou dobu těšil, jakou dostane vrah nakládačku. Konec mi sice přinesl trochu něco jiného, než jsem očekával, ale i tak jsem byl neskutečně unešený.

Režisér dokázal skvěle vybudovat atmosféru, která po celou dobu neměla ani jedno zakolísání a čím více se příběh rozplétal, tím víc jsem si jej užíval. Nudu tu jsem tu nepotkal, ta si raději odskočila někam jinam na návštěvu a vyobrazení německého sociálního systému, ale i policejního pátrání (postupu) bylo dokonalé. Neskutečně se mi líbila práce kameramana, který byl opravdový hračička. Jeho precizní práce přinášela kýžené ovoce každým dalším záběrem. Tvůrce musím rovněž pochválit za výběr Petera Lorreho – nikoho jiného si v této roli nedokážu představit. Místy byl až nechutně „kouzelný“ a ten jeho psycho – výraz se mi asi navždy vryje do paměti.

Nemám moc rád, když se příliš brzy odhalí totožnost vraha, ale tady to ani jinak nešlo. Vždyť bez Lorreho grimasů by byl film poloviční, stejně jako faktu, že se na castingu zřejmě nejvíc dbalo na to, aby kuřáci dostali přednost. V celém snímku totiž snad každý kouří. Ve své podstatě se ani moc nedivím, že se toto dílo nedočkalo v Německu příliš velkého pochopení především u vládních činitelů ani u proti židovských odpůrců. Fritz si však nehodlal brát servítky a jeho tvrdohlavost a „bezcitnost“ pocítil na svou kůži i nejeden z herců. On tím však byl známý a jelikož se jeho filmy těšili velké přízni publika, budiž mu vše odpuštěno. 

Vrah mezi námi patří k tomu nejlepšímu, co jsem měl zatím možnost vidět a tak ho mohu jen vřele doporučit. Určitě neprohloupíte, když si tento ponurý černobílý kousek obstaráte. Ke zlatému hřebu večera kromě výkonu hlavního hrdiny patří i pískání melodie známé „In the Hall of the Mountain King“ (Edvard Grieg) – kterou si vzal na starosti sám režisér. 

Hodnocení:
90%