 |
| Asylácká odpověď na Jacksonova King Konga nemohla dopadnout jinak, nežli tragicky. |
Letadlo havaruje v džungli a při dopadu se rozpadne na dvě části. Ti co přežili se rozhodnou nalézt přední část a kokpit, ze kterého by se jim mohlo podařit odeslat nouzový signál. Netuší však, že v džungli na ně čeká spousta smrtících nástrah. Kromě nepřátelských domorodců zde žije i celá řada nebezpečných zvířat.
Český
název: Král ztraceného světa
Režie:
Leigh
Scott
Rok
výroby: 2005
Délka:
80
min
Země:
USA
Hrají:
Rhett Giles…(John Roxton)
Bruce Boxleitner…(Challenger)
Jeff Denton…(Ed Malone)
Sarah Lieving…(Rita Summerlee)
Christina Rosenberg…(Dana)
Amanda Ward…(Natalie)
…a další
Arthur Conan Doyle se musel doslova obracet v hrobě,
když se společnost Asylum rozhodla zareagovat na King Konga Petera Jacksona,
natočením dalšího brakového kousku, který se snad nedá označit ani za „céčkovou“
záležitost. Leigh Scott rozhodně nepatří mezi uznávané režiséry a většina jeho
filmů skončila v „odpadních stokách“. A ani tentokrát tomu nebylo jinak. Předem
chci všechny varovat, že od tohoto filmu opravdu nic dobrého nečekejte, jinak
budete velmi zklamáni! Jistě však existují i takoví nadšenci (milovníci braků)
jako já, kteří si prostě podobnou zábavu nemůžou nechat ujít.
Hledat největší slabinu filmu je vážně hrozně těžké,
protože zkritizovat se dá skoro všechno. Od slabých hereckých výkonů (přestože
se zde objevilo několik známějších tváří: Boxleitner, Amanda
Ward, Rhett Giles, Steve Railsback), nezajímavých postav což byl velký problém,
protože většina děje se točí převážně kolem chození lidí po ostrově, přes špatná
digitální monstra až po trapně namaskované domorodce. Takže ve finále i já
musím přiznat, že asi nejvíce se mi líbil obal DVD, který byl však jen slušným
reklamním trikem, jak vůbec někoho nalákat, aby si film koupil. A proč?
Už jako malý kluk jsem si zamiloval dobrodružné
knížky, které jsem si užíval nejen díky napínavému příběhu, ale především díky
představivosti. Nejstarší zfilmovaný King Kong patří mezi moje nejoblíbenější
filmy a tak jsem se i zde těšil na řádění velké opice. Ta tu však dostala tak
málo prostoru, že si jí divák vůbec neužije. Podobně na tom však byli i ostatní
tvorové, kteří nelítostně snižovali počet postav. Digitální pavouci, štíři,
okřídlené stvůry i vražedné liány se před kamerou moc neohřáli, což pro mne
bylo vůbec největší zklamání. Naštěstí tohle filmové utrpení netrvalo moc
dlouho.
Hodnocení:
20%
Žádné komentáře:
Okomentovat