Aftermath (1994)

 Co pak se to děje za zavřenými dveřmi pitevny? No to raději ani nechtějte vědět!

O práci patologa asi nebude zrovna velká rvačka, přesto se najde dost takových, kteří toto povolání milují. A to doslova. Náš hlavní hrdina jí dělá opravdu precizně. Zvláště když jeho kolegové opustí pracoviště a on se ocitne s mrtvolami sám. Jelikož nemá žádné zábrany a jeho zvrácené touhy jsou až k nevíře, je docela možné, že tento krátkometrážní snímek nevydrží vaše žaludky…

Režie: Nacho Cerdá

Rok výroby: 1994

Délka: 30 min

Země: Španělsko

Hrají:

Pep Tosar...(patolog)

...a další

Už když jsem tento španělský kousek viděl před šesti léty poprvé, jsem si jej doslova zamiloval. Zvrácená, úchylná a hlavně bizarní tvorba – to je přesně to co zbožňuji. Nebojte se, netrpím žádnou úchylkou, ale když já už jsem prostě klasické hororové tvorby doslova přesycený. Navíc tyhle podobné zvrácenosti, ve vás dokáží vyvolat jistou formu nepříjemného pocitu. Kupříkladu zde na mě dýchala sama SMRT a nedůvěra v to, co by se mohlo dít s mým tělem právě po smrti.

Každopádně je to parádní podívaná (nejen) ke čtvrtečnímu obědu či snídani. Patologie má určitě své osobité kouzlo. Vůni krve a smrti se nic nevyrovná a tak není divu, že to v některých vzbudí skryté sexuální touhy. Když už se někomu nedaří přefiknout normální holku, tak ho musí vybalit na mrtvolu... Přiznám se, že jsem kdysi dělal menší asi měsíční brigádku v márnici, ale nenapadlo mě,

že bych si to rozdal s nějakou ,,pacientkou''--- Tenhle třicetiminutový snímek rozhodně stojí za podívání. Slabší povahy možná pohrdnou, ale pro mě to byla parádní zvrácená laskomina.

Režisér Nacho Cerda je stejně jako Jaume Balagueró frajer na svém místě a jeho tvorbu mám velice rád. Zvláště jeho osobitý styl. Proto považuji Aftermath stejně jako Genesis k temným klenotům krátkometrážní hororové tvorby. Pokud máte slabší žaludky, tak se tomuto shortu vyhněte opravdu obrovským obloukem. Tohle totiž není určeno pro slabochy a puritány…

Hodnocení:

80%