 |
| Umberto Lenzi nevědomky tímto dobrodružným snímkem nastartoval zlatou éru kanibalských filmů. |
Fotograf John Bradley momentálně fotí krásy přírody na thajsko-barmské hranici. Společně se svým průvodcem se vydávají po proudu řeky, aby získal co nejlepší snímky z neposkvrněné džungle. Jednoho rána se John probudí a zjistí, že jeho průvodce někdo zavraždil. Chvíli poté je sám napaden a zajat domorodým kmenem, který ho odnese do své vesnice. Musí snášet špatné zacházení a je nucen pro domorodce pracovat. Přestože jim nerozumí, získává na svou stranu dceru náčelníka kmene, která si ho vezme pod svoji ochranu a musí jí sloužit. John se pokusí i o útěk, ale marně, protože je brzy dopaden a odvlečen zpět do vesnice. Brzy ztrácí pojem o čase a začne si zvykat na svůj nový život. Stává se právoplatným bojovníkem kmene, ale v koutku duše pořád myslí na návrat do civilizace.
Český název: Vymítač kanibalů
Režie: Umberto Lenzi
Rok výroby: 1972
Délka: 92 min
Země: Itálie
Alternativní názvy: Deep River Savages / Paese del sesso selvaggio, Il
Hrají:
Ivan Rassimov ... (John Bradley)
Me Me Lai ... (Marayå)
Pratitsak Singhara ... (Taima)
Sullalewan Suxantat ... (Karen)
Ong Ard ... (Lahuna)
...a další
Tento dobrodružný snímek Umberta Lenziho odstartoval éru kanibalských filmů, kterých již v dnešní době existuje spousta. Stal se odrazovým můstkem pro své následovníky a označil počáteční hranice, kam až se dá v tomto hororovém žánru zajít. Brzy byl však překonán mnoha dalšími filmy, ve kterých se brutalita stupňovala a nejen Lenzi, ale hlavně Deodato zašel mnohdy až za hranice přípustnosti. Pro všechny hororové fandy a hlavně fanoušky kanibalských filmů nastaly zlaté časy, protože oba pánové se překonávali a natáčeli stále další a další filmy o lidožroutech. Nejznámějším a zřejmě i úplně nejlepším filmem je Cannibal Holocaust (1980), hned po něm Ultimo mondo cannibale (1977). Oba měl na svědomí Deodato. Avšak ani Lenzi nezůstal pozadu a natočil Mangiati vivi (1980) a Cannibal Ferox (1981), který se už ovšem velkého úspěchu nedočkal.
Atmosféra filmu spíše než horor připomíná dobrodružný film, ve kterém se objeví i kus romantiky. K vidění byl i zajímavý rituál, kdy si dívka vybírá ženicha. Jelikož si Lenzi v té době ještě moc netroufal na brutální scény, tak za celý film uvidíme jen pár ,,brutálních‘‘ scén. Na druhou stranu je nutno přiznat, že si opět vysloužit obrovskou kritiku ochránců zvířat, protože ve filmu máme šanci vidět menší masakr hned několika zvířátek. Nejimpozantnější je zřejmě podřezávání krokodýla, sekání opičky a souboj kobry s promykou. Našlo by se ještě pár dalších příkladů, ale to bych vyzradil úplně všechno. Docela se divím českému názvu tohoto filmu, protože kanibalové se v tomto filmu objeví až skoro na konci a ještě jen tak na tři minuty. Dočkáme se však i známého okusování masa a sekání končetin. Přesně tak, jak jsme na to zvyklí u podobných filmů. Dokonce máme možnost spatřit i impozantní způsob mučení, nebo spíše tvrdou zkoušku, kdy se z muže stává bojovník, nebo co se děje s ženou, které zemře manžel.
Mezi největší plusy celého filmu patří nádherná neposkvrněná příroda, ze které mě plesalo u srdce. Kameramanům se povedly naprosto fantastické záběry z divočiny a i díky dobrému střihu mohli nabídnout divákům opravdu slušnou podívanou. Do toho všeho hrála úžasná hudba Daniele Patucchiho, který přesně věděl co zabere a za celý film zaznělo hned několik skvělých melodií. Hodně slušné byly i herecké výkony obou hlavních aktérů.
Charismatický italský herec Ivan Rassimov a barmská kráska Me Me Lai se stali nezapomenutelnými osobami kanibalských filmů. Zatímco Rassimov si zahrál v několika desítkách filmů, tak Me Me Lai skončila velmi brzy svou hereckou kariéru a dala se na dráhu televizní hlasatelky. Díky svému půvabu a nebojácnosti natáčet erotické scény si získala spoustu fanoušků, ale přesto všechno s hraním skončila. Oba se společně sešli ještě u natáčení Lenziho filmu Mangiati vivi (1980), který už ovšem velký úspěch u diváků nezaznamenal.
Jako celek se mi film docela líbil, ale štvala mě na něm jedna věc, a to že tam dostala velký prostor romantická vložka. Jinak musím tento dobrodružný snímek s hororovým nádechem docela pochválit a neměl by nikomu chybět v jeho sbírce. Určitě se na počátek kanibalských filmů podívejte. Nebudete litovat.
Hodnocení:
S ohledem na to, že jde o první film dávám 70%, a to hlavně za krásnou přírodu, skvělou hudbu a Me Me Lai.
Žádné komentáře:
Okomentovat