Objective, The (2008)

Jak se dá bojovat s něčím, co nejde vidět?

Dva měsíce po útoku na Světové obchodní centrum zachytil sledovací satelit stopy radioaktivního záření uprostřed odlehlé Afghánské pouště. CIA se obává, že by tam mohla mít teroristická organizace Al-Káida schované nukleární zbraně, a proto do této oblasti vyšle svého agenta Benjamina Keynese. Ten se zde setkává se speciálním armádním komandem, které mu má sloužit jako doprovod. Jeho úkolem je najít svou spojku Mohammeda Abana, muže který má dostatek informací a má kontakty s Talibanem. Vše jde podle plánu až do té doby než zjistí, že Aban už delší dobu nežije ve městě, kde se měli setkat, ale odešel do úkrytu ve Svatých Horách. Vojákům nezbývá než se s nenadálou situací vyrovnat a zcela pozměnit své plány. Proto, ač neradi se vydávají do rozpálené pouště plné skrytých nástrah. Ani jeden z nich však netuší, že tam na ně čeká něco mnohem horšího, než je obyčejný muslim s puškou v ruce.


Český název: Hrozba v poušti
Režie: Daniel Myrick
Rok výroby: 2008
Délka: 90 min
Země: Maroko

Hrají:
Jonas Ball ... (Benjamin Keynes)
Jon Huertas ... (Sgt. Vincent Degetau)
Sam Hunter ... (Sgt. Tim Cole)
Jeff Prewett ... (Sgt. Pete Sadler)
Michael C. Williams ... (Sgt. Trinoski)
... a další

Daniel Myrick mě nepřestává ani po letech překvapovat. Za svou kariéru zatím natočil čtyři hororové kousky, všechny jsou zhruba na průměrné úrovni a v každém z nich naleznete velký nevyužitý potenciál. Jediný větší boom dokázal vyvolat snímkem Záhada v Blair Witch, který v době vzniku vyvolal po celém světě velký povyk, nakonec se však z toho stal jen jeden větší podvod průměrného režiséra, který si přišel na velice pěkné peníze. Všechny jeho další filmy už takový úspěch nezaznamenaly, přestože jejich děje staví na docela zajímavých tématech a Myrick v nich dokáže skutečně diváka zaujmout svou kreativností a nápaditostí. Bohužel to nikdy nedokáže dovést zdárně až dokonce a ve finále se z toho stává vždy menší fraška. A ani tentokrát tomu nebylo jinak.

Hororů s válečnou tématikou je jako šafránu a tak fanoušci tohoto žánru berou každý další kousek s velkým povděkem. Poslední dobou se válečné horory pomalu, ale jistě dostávají zase do módy, což je jen dobře a musíme doufat, že se blýská na lepší časy. Tentokrát nás děj zavede do Afghánistánu, kde budeme sledovat skupinu vojáků a jednoho agenta CIA, kterak budou překonávat nástrahy pouště, ale i své vlastní fantazie. Fyzický boj se často vystřídá s tím psychologickým a divák si dosyta užije pořádnou dávku nátlaku na jeho palici. Začátek filmu se však nese v dosti nudném duchu, který trvá skoro třicet minut, což je docela dost. Za celou tu dobu se nic podstatného neděje a míra nudnosti je docela nesnesitelná, protože kromě hororové atmosféry se nedostavil ani ten slíbený akční třesk a místo toho se tu pořád jen kecalo. Nudné dialogy občas ošperkovala vtipná hláška nebo zajímavý úryvek z Benjaminovy minulosti, který nám postupně poodkrývá skutečnou podstatu příběhu.

Asi největší dominantou tohoto snímku je kromě mysteriózního pojetí především samotné prostředí, kde se natáčelo. Poušť a rozpálené hory dávají pocit bezmocnosti už při pouhém sledování a to nedej bože, když se tu někdo ztratí. Příběh začne dostávat ty správné grády teprve v okamžiku, kdy se vojáci vydávají do hor hledat Abana. O tom, že nepůjde jen o obyčejný válečný film se přesvědčíme téměř v zápětí při první přestřelce mezi skalisky. Tvůrci během krátké chvíle nasadí do divákovy mysli hned několik brouků najednou. Půjde o nějakou duchařinu? Nebo se film zařadí spíše do scifi-hororového žánru díky podivným světlům na obloze a postavám, které jdou vidět jen na monitoru speciální kamery? Toto tajemství vám vlastně svým způsobem zůstane skryto po celou dobu snímku, protože tvůrci vždy nabídnou jen několik náznaků, ale jinak nic důležitého neprozradí a ani neukáží. Vše nechají pouze na fantazii diváků, což je dle mého názoru k nezaplacení. Už dlouho ve mně film nevyvolal takové rozporuplné pocity.

A právě atmosféra zapříčinila fakt, že jsem si připadal jako na horské dráze. V jednu chvíli mě přílivová vlna mysteriózního nádechu doslova pohltila a já se nechal unášet do ztracena, aby mě v následující scéně přílivová vlna nudy a marnosti opět vyhodila na břeh. Tato nevyváženost se táhne skoro celým filmem a zapříčinila i konečnou podobu mého hodnocení. Dalším paradoxem je i nevyvážená propracovanost jednotlivých postav. Zatímco některé jsou skutečným bonbónkem a divák si je do jisté míry i zamiluje (jsou však jen dva), tak ti druzí jsou tady jen do počtu a je jen otázkou času, než si je odškrtnete ze seznamu. Když už nic jiného nepomůže, tak se všechno většinou snaží zachránit alespoň hudební doprovod, který ovšem často zatluče jen další hřebík do rakve. Zde tomu tak naštěstí nebylo, protože folklórní melodie udržely diváka při smyslech a do jisté míry dopomohly k navození příjemné atmosféry.

Ve své podstatě jde o velice nevyvážený film, který se ovšem nedá hodnotit hůře než průměrně. Režisér Myrick má však problém u všech svých filmů vydržet na předem stanovené trase. Většinou se zhruba uprostřed filmu zasekne a pomalu se propadá do odpadních vod. Zde tomu bylo spíše naopak – začátek hodně nudil, prostředek byla prostě paráda a konec hodně překvapil. Zůstalo zde však velké množství otazníků, na které už asi nikdy nedostanu odpověď.

Hodnocení:
Každopádně nad tímhle filmem nezanevřu a začas si jej určitě pustím znovu. 60%.