My Mom's a Werewolf (1989)

Jennifer musí zachránit svou matku, ale má jen málo času. Stává se z ní totiž vlkodlak…

Leslie je žena v domácnosti, která se stará o svého manžela, dospívající dceru a psa. Jednoho dne se při návštěvě zverimexu seznamuje s tajemným majitelem Harrym, který ji začne projevovat svou náklonost a především jí na něm zaujmou jeho až hypnotizující oči. Při pohledu do nich mu podlehne a při počínajících hrátkách v posteli ji Harry kousne do palce u nohy. Od té chvíle se s ní začnou dít divné věci. Narostou jí tesáky, začne růst srst na rukou a nohou – Harry je totiž ve skutečnosti vlkodlak a Leslie se pomalu ale jistě dostává pod vliv jeho moci. Změny v matčině chování i jejím vzhledu samozřejmě neuniknou ani Jennifer, která se jí za pomoci své kamarádky Stacey a cikánky madam Gypsy pokusí zachránit…

Český název: Má matka je vlkodlak

Režie: Michael Fischa

Rok výroby: 1989

Délka: 90 min

Země: USA

 

Hrají:

Susan Blakely...(Leslie Shaber)

Tina Caspary...(Jennifer Shaber)

John Schuck...(Howard Shaber)

John Saxon...(Harry Thropen)

Diana Barrows...(Stacey)

Ruth Buzzi...(Madame Gypsy)

...a další

Jde o nepříliš známou vlkodlačí komedii, která se mi pod ruky dostala zcela náhodou. Její kvalita je dosti pochybného rázu, ale máte-li rádi ujeté a bizarní kousky, možná vás tento film dokáže zaujmout. V žádném případě však nečekejte záplavu kvalitních hlášek, přehršel humorných situací ani kvalitní přeměny ve vlkodlaka. Od každého je tu k vidění opravdu jen špetka, ale nemůžu říct, že bych se u sledování této komedie nudil.

 

Nevím, možná za to mohlo herecké obsazení – výkony nebyli nejhorší, možná za to mohlo poněkud bizarní až trapné pojetí, které mi několikrát dokázalo vykouzlit úsměv na tváři. Celý film je spíš směšný než abych se u něj za břicho popadal, ale dojde zde i k několika vcelku povedeným scénám (situacím) – matka vegetariánka dostane chuť na čerstvé maso, večírek v maskách, úchylní sousedé mající rádi „BDSM“ praktiky a nejvíc mě dostala asi návštěva zubaře.

 

Vlkodlačí masky se mi moc nelíbily, na to kdy byl tento film natočený. Stejně tak ani finální vlkodlačí bitka v ložnici. Přišlo mi, že v závěru tomu začal docházet dech i vtipnost. Susan Blakely i Tina Caspary mi to však dokázaly vynahradit. Jen škoda, že John Saxon tu nedostal zas až tolik prostoru, kolik bych si přál. Jeho pohled byl vskutku démonický.

 

Na tenhle film musíte být prostě dobře naladění. Není to žádná bomba, spíše taková vlkodlačí oddechovka, ale jsem rád, že jsem na ní narazil a mám ji ve své sbírce. Pro mnohé to bude nejspíš podprůměrná záležitost, ale já tomu nakonec ten průměr dám. Už jen kvůli povedenému prostředku filmu.

Hodnocení:

50%