Voces (2020)

Nastěhujete-li se do starého domu a vaše dítě začne tvrdit, že slyší podivné hlasy a maluje děsivé obrázky, vezměte raději rychle nohy na ramena!  

Daniel společně se svou ženou Sarou a malým synkem Ericem koupí nový (starý) dům, do kterého se nastěhují a společně jej začnou renovovat. Jejich nový domov však brzy začne vydávat své děsivé tajemství, které navždy poznamená tuto rodinu. Zatímco jeho otec pracuje na opravě domu, malý Eric začne slýchávat tajemné hlasy, kreslí děsivé obrázky a má podivné vidiny. Jeho rodiče mu nevěří, dokonce mu seženou psycholožku, ale jeho psychický stav se začne zhoršovat. Dojde to až tak daleko, že jedné noci je nalezeno jeho mrtvé tělo v bazénu. Zanedlouho po ztrátě syna začne podivné hlasy slyšet i Daniel, který tvrdí, že jej jeho syn volá o pomoc. Obrátí se proto na starého odborníka na paranormální jevy Germána a jeho dceru Ruth, kteří nakonec souhlasí, že jeho dům i podivné zvuky prozkoumají. Brzy po svém příjezdu začnou pomalu odhalovat děsivou historii toho místa i přítomnost záludné entity, která touží po pomstě…

Český název: Hlasy

Režie: Angel Gómez Hernández

Rok výroby: 2020

Délka: 97 min

Země: Španělsko

 

Hrají:

Rodolfo Sancho...(Daniel)

Belén Fabra...(Sara)

Lucas Blas...(Eric)

Ramón Barea...(Germán)

Ana Fernández...(Ruth)

...a další

Filmy s podobnými náměty mi už pomalu začínají lézt krkem, protože ve většině případů jde vždy jen o již mnohokrát ohranou písničku, bez špetky originality ale za to s hromadou klišé. V tomto případě mi však Španělé udělali docela radost a natočili vcelku zdařilý film, který určitě stojí za pozornost. Nejprve pracují jen s náznaky, ale postupně se ve starém domě rozpoutá pravé nefalšované čarodějnické peklo pro všechny zúčastněné. Přesně tak to mám rád, zvláště když síly zla nešetří nikoho ani děcka!

 

Atmosféra začala houstnout a to i díky velmi solidnímu hudebnímu doprovodu. Hernández nebyl žádný troškař a přestože tu mrtvých moc není, dokázal si pro diváka přichystat několik velmi povedených scén (větev v obličeji, oběšení, scénka s matkou a nohami). Slabším povahám opravdu několikrát nepěkně zabrnká na nervy. Trošku slabší už byly ty hrátky se světlem a přibližující se siluetou, ale tak i to se dá překousnout. Naštěstí jsme byli vcelku ušetřeni nějakým zbytečným pánbíčkářským kecům, jak už to u těchto filmů bývá zvykem. Pominuli po titulkovou scénu, o kterou jsme samozřejmě nebyli ochuzeni.

 

Herecké výkony taky nebyli vůbec špatné, přestože s většinou osazenstva mám pramalé zkušenosti. Postavy samotné mi nějak nesympatické nebo protivné nebyly, což beru rovněž jako plus. Hlasy tak řadím k těm lepším „duchařinám“ posledních let. A doporučil bych vám tento film? Asi ano, ztráta času to rozhodně není a je na co se dívat. Španělé mě málokdy dokáží zklamat.

Hodnocení:

60%