 |
| Další várka thajské hrůzy přichází na scénu! |
Po roce se opět rozhodli nejznámější thajští
režiséři, že natočí další hororovou minisérii a ke spolupráci si pozvali dvě „nové
tváře“. Dali tak šanci vzniknout pěti příběhům, při kterých nám přeběhne mráz
po zádech. I tentokrát je jejich kvalita různorodá, ale jako celek na mně Ha
phraeng zapůsobil naprosto stejně, jako jeho předchůdce.
Režie: Paween
Purijitpanya, Visute Poolvoralaks, Songyos Sugmakanan, Parkpoom Wongpoom, Banjong
Pisanthanakun
Rok výroby: 2009
Délka: 125. min
Země: Thajsko
Alternativní název: Phobia 2
Hrají:
Jirayu La-ongmanee …………………( Pey) - "Novice"
Nicole Theriault ……………………...(Nuch) - "Salvage"
Marsha Wattanapanich……………….(Marsha) - "In The
End"
Kantapat Permpoonpatcharasuk ……..( Aey) - "In
the End"
…a další
1)
Novice (Paween Purijitpanya)
Sledujeme příběh čtrnáctiletého chlapce Peye, který
se kvůli svému problémovému chování a potížím se zákony ocitne na přání své
matky v budhistickém klášteře. Zde mu mají pomoci místní mnichové s nápravou,
ale on jim to rozhodně neusnadní. Nerespektuje jejich pravidla ani zvyky, ale
duchové lesa mu brzy ukáží, jak dokáží krutě ztrestat člověka bez víry.
První příběh má v sobě zakódováno jakési
morální poselství, kde platí oko za oko, zub za zub. Vzpurný chlapec má velice „zajímavou“
minulost, kterou budeme postupně s ubíhajícím časem poodhalovat až do
samotného finále. To bylo svým způsobem až příliš kruté, ale nikterak
překvapující. Ani tentokrát se tvůrci nevyvarovali digitálních efektů, ale
alespoň nebyli tolik přehnané jako minule. Vkusný souboj hada s podivným stvořením
patřil k tomu nejlepšímu, co jsem zde viděl. Efekty však nebyli tím jediným,
co mě zde zaujalo. Kvalitní práce kameramana i zvukaře nám nabídli solidní
prožitek, který navíc doplnila i skvěle zvládnutá ponurá atmosféra. Pro mne jde
o druhou nejlepší povídku.
2)
Ward (Visute Poolvoralaks)
Mladík Arthit je převezen do nemocničního pokoje, ve
kterém mu bude dělat společnost umírající stařec, který to bude mít brzy za
sebou. Tedy alespoň se tak na první pohled zdá, protože dnešní noc prožije
Arthit hotové peklo. Jeho soused jej totiž začne z nepochopitelných důvodů
šikanovat, přestože má být údajně nehybný. Nikdo mu to nevěří, jenže násilí se
začíná stupňovat, až dojde k boji o holý život…
Nejkratší příběh nemá tolik propracovaný děj jako
ostatní, ale za to se režisér snažil vytvořit co možná nejdivnější atmosféru
hned od prvních minut. Divák si ze začátku nemůže být jistý, zda jde jen o
halucinace, nebo se stupňující teror skutečně odehrává, ale povedený závěr vše
vysvětlí. Mám rád, když se do všeho zaplete magie a když je i dobré obsazení,
zábava je zaručená již dopředu. Těch zhruba patnáct minut uteklo jako voda a
pocit nudy jsem tu nezažil ani jednou.
3)
Backpackers (Songyos Sugmakanan)
Páreček stopařů si zastaví náklaďák, jehož posádka
je sice divná již na první pohled, ale za menší úplatek je sveze. Po pár
minutách si však uvědomí, že udělali nejhorší chybu ve svém životě. Mnohem
podivnější než řidič a jeho kolega je totiž náklad, jenž začne dělat v návěsu
nehorázný hluk. Co se skrývá za jejich zády?
Osobně jsem podobné téma v této minisérii
nečekal, ale tak milovníci zombie žánru si taky konečně přijdou na své. Já už
však takové nadšení nesdílel, protože ultrarychlé zombíky zrovna dvakrát v lásce
nemám. Naštěstí je zde možnost shlédnout několik velice vydařených „akčních“
scén, při kterých možná někomu přeběhne i mráz po zádech.
4)
Salvage (Parkpoom Wongpoom)
Zde se seznámíme s mladou ženou Nuch,
majitelkou vrakoviště a prodejkyní aut. Tato šikovná ženská se v branži vyzná.
Zdemolovaná auta nechá opravit a poté je prodává naivním zákazníkům jako „lehce
ojetá“ auta. Na každé prase se však vaří voda a tak i ona jedné noci pozná, že duchové
by se měli nechat být na pokoji.
V mých očích se jedná o nejlepší příběh, který
jsem měl dnes šanci shlédnout. Skvěle vytvořená atmosféra a luxusní finále jsou
opravdovou třešničkou na dortu. Režisér si zde neustále pohrával s divákovou
myslí a připravil si i několik docela nechutných překvapení. Nicméně si u mě
vysloužil jedničku s hvězdičkou. Parkpoom Wongpoom přesně ví, co na diváka
platí, o čemž nás přesvědčil již minule. Přesně takto si představuji krátké,
ale úderné duchařiny.
5)
In The End (Banjong Pisanthanakun)
Poslední příběh nás zavede do filmového ateliéru,
kde amatérský štáb natáčí poslední scény k hororovému filmu.
Představitelka hlavní záporné role má však vážné zdravotní problémy, které jí
brání v natáčení. Po převozu do nemocnice nečekaně umírá, ale touha po
dokončení je silnější než smrt…
To nejslabší nakonec, tedy alespoň já to tak vidím. Pokus
o natočení „hororové komedie“ se moc nepovedl a svým kolegům to Banjong zkazil.
Ani by mi nevadilo, že se zde objevil čtyřlístek herců z jedničky, kdyby
ten děj nebyl tak nudný. Pánům to víc svědčilo při sjíždění řeky, nežli za
kamerou. Nevěřil jsem jim ani to vyděšení a tak jediným světlejším okamžikem,
byla chrchlající černovláska.
Hodnocení:
70%
Žádné komentáře:
Okomentovat