Sériový vrah hodlá vychovat svého nástupce. Ten však touží jen po pomstě a porozumění. |
Když malý Tim nastupoval se svou matkou do taxíku,
ještě netušil, že tímto okamžikem končí jeho pohodové dětství. Z řidiče se
totiž vyklube psychicky narušený sériový vrah, který je odveze do svého domu,
matku zabije a z něj si udělá svého otroka. Chlapec je psychicky i fyzicky
týrán, musí uklízet celý dům, přihlížet vraždám dalších žen a dívek, asistovat
při odklízení jejich mrtvol. Bob jej pojmenuje “Rabbit“ a snaží se z něj
vychovat svého nástupce. Chlapec se postupem času smíří se svým osudem, ale při
životě jej nejvíc drží touha po pomstě.
Režie:
Jennifer Chambers Lynch
Rok
výroby: 2012
Délka:
94 min
Země:
Kanada
Hrají:
Vincent D'Onofrio…(Bob)
Eamon Farren…(“Rabbit“/Tim)
Conor Leslie…(Angie)
Julia Ormond…(Sarah Fittler)
Jake Weber…(Brad Fittler)
…a další
Jennifer Chambers Lynch se pomalu v hororovém žánru zabydluje a snaží se jít ve šlépějích svého otce, ale jeho kvalit zatím nedosahuje ani z poloviny. Není vyloženě špatná režisérka, ale tentokrát si urvala moc silné sousto. Chtěla natočit nervy drásající exploitation, ale již fakt že několikrát poupravovala scénář, než se pustila do natáčení, jí předurčil k nezdaru. Filmy o masových vrazích (ať už skutečných, nebo fiktivních) mám velice rád a dá se říci, že je s oblibou vyhledávám. Tady jsem však narazil na jakýsi „pokus“ se jim alespoň zdánlivě přiblížit a nebyl jsem s výsledkem moc spokojený.
Místy se příběh může opírat o zajímavou atmosféru,
kterou se skutečně podařilo v některých pasážích navodit, ale šlo jen o
takové záchvěvy, které netrvali dlouho. U podobných filmů je potřeba vytvořit
doslova psychologický „uragán“, kdy si psychopat pohrává se svými obětmi, ale
tady mi přišlo, že to fungovalo jen ze začátku a to ještě při převýchově malého
Tima. Bylo mi toho kluka vážně líto, ale prostě jsem necítil potřebné emoce,
které by mi vylepšili celkový prožitek. Špinavé prostředí, ve kterém vyrůstal a
hrůzy jenž prožíval s každou další obětí svého únosce mě nechávaly zcela
chladným. Navíc se většina důležitého odehrávala mimo záběr kamery.
K uspokojení nepotřebuju hektolitry krve a
několikaminutové mučení, jenže tady mi vlastně nebylo nabídnuto skoro nic.
Kromě dvou vražd mladých dívek je divák o všechno důležité ochuzen. Ono je na
jednu stranu pěkné, že režisérka chtěla nechat pracovat divákovu představivost,
ale neměla by to dělat po celou dobu trvání filmu. Když už se však rozhodla
přitvrdit, tak to stálo za pozornost. To je taky jediný důvod, proč tomu dám
průměrné hodnocení. Začátek filmu se mi líbil hodně a ani samotný závěr není
vyloženě špatný, jenže na můj vkus to bylo až moc odměřené. Vincent D'Onofrio je
matčin oblíbený herec z jisté kriminálky, ale Chained jí rozhodně
doporučovat ani pouštět nebudu.
Hodnocení:
50%
Žádné komentáře:
Okomentovat