I drsný polda může pykat za svou minulost. Zvláště
pokud nemá zrovna nejčistší svědomí…
Většinou detektivové pracují ve dvojici zlý/hodný
polda, ale Harry Siegel je jiný. Nejraději pracuje sám, s grázly rozhodně
nejedná v rukavičkách, nesnáší střelné zbraně a velmi často zacházel během
výslechů za hranu povolených metod. To se stane osudné únosci malého chlapce,
který na následky zranění, jenž mu Harry způsobil pěstmi a kapesním nožem
zemře. Ještě předtím však detektiva varuje, že s ním ještě neskončil a
v budoucnu se znovu setkají. Po několika letech Siegel na tento incident
zapomněl, odešel od policie a dal se na dráhu soukromého detektiva. Společně se
svým parťákem Jamesem nejčastěji špehují nevěrné manžely/manželky a celkem jim
to vynáší. Až do osudného dne kdy si je najme jistá Meredith. Ta je
přesvědčená, že jí manžel zahýbá, zatímco ona pracuje na nočních směnách.
Doporučí jim, aby sledovali její dům z polorozpadlého baráku přes ulici,
no a Harry s tím nakonec souhlasí. Jenže se záhy ukáže, že s tímto
místem není všechno v pořádku. Jakoby dům ovládaly temné síly, které po
vás chtějí odpovědnost za vaše zlé skutky z minulosti a že Harry těch
kostlivců ve skříni má opravdu požehnaně…
Český
název: Podstata strachu 02: Démon
Režie:
Brad
Anderson
Rok
výroby: 2008
Délka:
44
min
Země:
USA
/ Kanada
Hrají:
Eric Roberts...(Harry Siegel)
Lawrence Gilliard Jr...(James)
Cynthia Watros...(Meredith Kane)
Jack Noseworthy...(Rory Bemell)
...a další
Namlsán prvním dílem tohoto seriálu, jsem se
samozřejmě hned vrhl na další, očekávajíc obdobně kvalitní podívanou. Tentokrát
do režisérského křesla usedl Brad Anderson, jehož Mechanik (2004) se mi opravdu
hodně líbil. Smůlou je, že dostal do rukou nepříliš zdařilý scénář s již
mnohokrát omývanou zápletkou. Duchařiny mi nějak extra nevadí, ale musí
obsahovat nějaké netradiční nápady a slušnou psycho jízdu, což se tady bohužel
nestalo. Místy jsem se u toho i trochu nudil a hlavně se z toho postupem
času stal lehce chaotický patos, který mě zklamal.
A to i přesto, že začátek nebyl vůbec špatný. Eric
Roberts sice nepatří mezi moje velké oblíbence, ale párkrát se už dokázal
překonat a podat docela slušný herecký výkon. Což se dá říci i v tomto
případě. Jeho podání drsného policajta s pohnutou minulostí bylo
uvěřitelné. Hlavní hrdina si získal mé sympatie hlavně díky svým netradičním
postupům a doslovné „vychcanosti“ v obírání platících klientů. Rovněž
vstup do starého baráku sebou přinesl zajímavou atmosféru. Pěkné graffiti,
podivné zvuky, tajemné hlasy a děsivé vidiny – to vše bylo v naprostém
pořádku.
Jenže potom zvítězila scénáristova bujná představivost
a na řadu přišel chaotický sled událostí, který měl sice na jednu stranu ukázat
temnou minulost hlavního hrdiny, ale na druhou to bylo podáno dost suchým
způsobem a navíc se začalo vytrácet ono prvotní napětí. Finální rozzuzlení už
nebylo vůbec překvapivé a o originalitě se tu nebudeme bavit vůbec. Podobných
závěrů jsem viděl už celou řadu a mnohem lépe zpracovaných. Dokážu si však
představit, že se u toho bude někdo bavit víc než já.
Původně jsem zvažoval
průměrné hodnocení, ale jak už jsem poznamenal, konec byl v mých očích
prostě zklamání. Eric Roberts si ale nevedl vůbec špatně, jen byl na to sám.
Hodnocení:
40%
Žádné komentáře:
Okomentovat